Studijní program Farmakognosie a nutraceutika

Akreditace

31. 10. 2018 - 31. 11. 2028

Charakteristika

Cílem studijního programu je poskytnout komplexní pohled na látky přírodního charakteru jako zdroje léčiv (z používaných a potenciálních léčivých zdrojů) v humánní léčbě a na nutraceutika – látky získané z potravních zdrojů nebo nových zdrojů surovin, uplatňujících se ve výživě. Dominantní oblastí jsou informace o získání účinných látek (izolačně, biotechnologicky, semisynteticky), metodách izolace z biologického materiálu včetně řešení struktury, mechanismech biologické aktivity in vitro, metodologii screeningu na jednotlivé typy biologických účinků a rozvoji analytických metod pro sledování látek v přírodní matrici z hlediska terapeutického, tkáňově ochranného a jen v nutné míře i toxikologického. Cílem studia těchto látek je zjištění možností jejich uplatnění jako fytofarmak, doplňků stravy a potravin nového typu pro normalizaci fyziologických procesů člověka k upevnění zdraví a prevenci chronických onemocnění zároveň s využitím nutrigenomických fenoménů, které se mohou uplatnit při podávání přípravků ve smyslu interakce s potravou a léčivými přípravky (z hlediska klinické farmacie) a ovlivňovat průběh chorob.

Profil absolventa

Absolvent získá komplexní odborné znalosti o výskytu a o biologických účincích obsahových látek hub, řas, rostlin a živočichů (hmyzu, mořských organismů), jejich stabilitě, metodách získání, zpracování do formy přípravku, analyticko-chemickém sledování, hodnocení a kontroly jejich obsahu v používaných i perspektivních přírodních surovinách. Bude také schopen posoudit nutrigenomické aspekty těchto látek a jejich přínos pro udržení zdraví člověka a případnou interakci s léčivy. Shromažďuje výsledky, na základě hlavních markerů poznávacího procesu v dané oblasti dovede identifikovat krizové body tohoto poznávacího procesu, má schopnost porozumět a správně interpretovat tyto znalosti, převést je do praktické činnosti, efektivně konzultovat správný vývoj poznávacího a realizačního procesu, rozlišovat správnou cestu řešení, předvídat případné komplikace a těžkosti a bude mít schopnost je vyřešit.

Objektivním výsledkem činnosti SP je výchova studentů k reálným interpretačním dovednostem v oblasti člověkem přijímaných přírodních látek, ať už formou fytofarmak, nutraceutik anebo potravinami nového typu. Tento souhrn znalostí bude směřovat k optimálnímu praktickému využití ve kterém efektivně aplikuje všechny svoje znalosti a dovednosti s minimální fyzickou a psychickou zátěží.

Studijní předměty

Anglický jazyk
Odborná terminologie v oblasti pracovního zaměření, schopnost volně komunikovat na téma vědeckého výzkumu, zpracování životopisu a žádosti o umožnění odborné stáže.

Biotechnologické postupy v produkci fytofarmak a nutraceutik
Aplikace mikroorganismů, kvasinek, řas, rostlin a hub in vitro v produkci speciálních metabolitů využitelných farmaceuticky a potravinářsky.

Farmakognosie
Obsahové látky mikroorganismů, řas, hub a vyšších rost­lin (léčiva chemicky nejednotná), které se uplat­ňují v produkci fytofarmak a nutraceutik.

Chemie potravin
Primární a sekundární metabolity v potravinářských surovinách houbového, řasového a rostlinného původu, rozkladné produkty, interakce.

Chemie přírodních látek
Izolace obsahových látek z řas, hub a rostlin, stanovení jejich struktury, stabilita, systematika přírodních látek a příprava polosyntetických analog.

Farmaceuticko-klinické aspekty fytofarmak a nutraceutik
Interakce fytofarmak a nutraceutik s podávanými léčivy v řízené farmakoterapii, interakce s potravou z hlediska očekávaných výsledků terapie v případě chronických onemocnění.

Metody analýzy přírodních látek
Analýza přírodních látek i finálních výrobků analytickými metodami současné doby z hlediska stanovení obsahu účinných i nežádoucích látek a falšování.

Nutrigenomika
Genová exprese primárními složkami potravin a metabolity řas, hub a vyš­ších rostlin, především metabolity sekundárními (z ovoce, zeleniny, pochutin a léčivých rostlin).

Právní aspekty nutraceutik
Právní hlediska nutraceutik v ČR a EU v komerčním měřítku, harmonizace s právem EU, marketing.

Racionální tvorba fytofarmak a nutraceutik
Technologické aspekty tvorby racionálních přípravků.

Speciální lidská fyziologie a biochemie
Fyziologie trávení, energetická bilance organismu, vývoj skeletálního svalstva, fyziologie stresu, ovlivnění mentálních procesů potravou, ovlivnění vývoje organismu nutričními složkami, procesy stárnutí, vývoj chronických onemocnění. Patofyziologie uvedených procesů.

Systematika fytofarmak a nutraceutik
Biologický účinek surovin různého původu (viz chemie potravin), které disponují biologickými účinky.

Toxicita přírodních látek
Potenciální toxicita metabolitů získaných z perspektivních surovin, rozklad­ných produktů a případných doprovodných látek vznika­jících kontaminací nebo rozkladem.

SDZ – Farmakognosie a nutraceutika

Oborová rada

Předseda

  • doc. Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D.

Členové

  • doc. Ing. Karel Cejpek, Ph.D.
  • doc. PharmDr. Lucie Havlíková Chocholoušová, Ph.D.
  • doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D.
  • prof. Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D.
  • doc. Ingr. Irena Kolouchová, Ph.D.
  • doc. MUDr. Otto Kučera, Ph.D.
  • doc. Ing. Kateřina Macáková, Ph.D.
  • prof. PharmDr. Pavel Mučaji, Ph.D.
  • prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc.
  • prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D.
  • prof. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D.
  • doc. PharmDr. Tomáš Siatka, CSc.
  • doc. RNDr. Dalibor Šatínský, Ph.D.
  • doc. PharmDr. Karel Šmejkal, Ph.D.
  • doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. 

Státní doktorská zkouška

Průběh státní doktorské zkoušky se řídí z administrativního hlediska příslušnými předpisy platnými na UK.

Zkouška je rozdělena do dvou částí:

  1. student v krátkých tezích objasní téma svojí doktorské práce, stav rozpracování, výsledky, které získal a plán prací, které budou provedeny do konce jeho doktorského studia,
  2. na základě těchto údajů přistupuje zkušební komise SDZ ke kladení otázek, které by měly mít souvislost s prací studenta, avšak v širším kontextu.

Sylabus státní doktorské zkoušky: Farmakognosie a nutraceutika

  1. Biosyntéza sekundárních metabolitů
    (primární a sekundární metabolismus, základní metody využívané pro objasnění biosyntetických cest).
  2. Post-biosyntetické změny a akumulace sekundárních metabolitů v rostlinných tkáních
    (změny v obsahu sekundárních metabolitů v průběhu ontogeneze, výkyvy v obsahu látek v průběhu diurnálního cyklu, oxidační změny sekundárních metabolitů, sekrece a uskladňování sekundárních metabolitů).
  3. Enzymové procesy uplatňující se při získávání rostlinných drog a přípravě fytofarmak
    (fermentace, posklizňové procesy probíhající v rostlinném materiálu, rozklad látek, enzymatické štěpení obsahových látek rostlin v průběhu přípravy fytofarmak).
  4. Metody získávání primárních a sekundárních metabolitů a úvod do jejich analýzy
    (přehledově: úprava vzorků a extrakce, chromatografická separace a izolace s ohledem na chemickou strukturu látek, charakterizace látek a objasnění jejich struktury).
  5. Biologické a chemické metody screeningu rostlinných extraktů
    (přehledově: metodologie screeningu rostlinných extraktů na základní farmakologické účinky).
  6. Terapeutický potenciál rostlinných metabolitů
    (látky používané jako součást rostlinného materiálu, sekundární metabolity jako vůdčí struktury pro nová léčiva, léčivé drogy jako suroviny pro výrobu léčiv, obsahové látky rostlin jako účinná léčiva).
  7. Kontrolní metody a legislativa léčivých drog
    (Český lékopis: farmakognostické principy hodnocení drog, spektrum a profil lékopisných drog, farmaceutická kvalita rostlinných drog).
  8. Léčivé drogy jako zdroj jednoduchých léčivých přípravků
    (léčivé přípravky s obsahem léčivých látek – základní principy, standardizace).
  9. Sacharidy I: chemické aspekty důležitých mono- a oligosacharidů
    (definice sacharidů, jejich klasifikace, strukturní souvislosti mono- a oligosacharidů, organoleptické vlastnosti monosacharidů, sacharidy v látkové výměně, analýza monosacharidů, farmaceuticky významné mono- a oligosacharidy).
  10. Sacharidy II: polysacharidy a drogy s obsahem těchto sloučenin
    (rostlinné polysacharidy a jejich důležité deriváty, rostlinné gumy, slizy, bakteriální polysacharidy, houbové polysacharidy, algináty a další významné látky tohoto typu).
  11. Sacharidy III. Aminoglykany a glykosaminoglykany
    (výskyt v rostlinném a živočišném materiálu, získávání, použití).
  12. Atypické aminokyseliny a proteiny
    (výskyt, biologické účinky, význam, zástupci).
  13. Rostlinné lektiny
    (výskyt, biologický účinek, analýza, terapeutický a toxikologický význam, analytika, riziko použití).
  14. Lipidy
    (definice lipidů sensu lato, mastné kyseliny, triacylglyceroly, fosfolipidy, glykolipidy, význam lipidů pro strukturu buněčné membrány, lipopolysacharidy, vosky a podobné sloučeniny).
  15. Isoprenoidy
    (terminologie, biosyntéza, klasifikace, funkce v biologických systémech; základní pohled na monoterpeny v silicích, iridoidy, seskviterpeny, diterpeny, triterpeny včetně steroidů, tetraterpeny – (karotenoidy a biogeneticky podobné sloučeniny).
  16. Monoterpeny, seskviterpeny, seskviterpenové laktony, diterpeny
    (struktura monoterpenů, seskviterpenů a diterpenů, silice, jejich vlastnosti, získávání, koření s obsahem silic; standardizace a využití siličných drog z hlediska farmakoterapeutického, oleoresiny, balzámy; výskyt, zástupci).
  17. Iridoidy
    (struktura iridoidů; výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  18. Triterpeny a steroidy
    (struktura triterpenů a steroidů, saponiny, kardioaktivní glykosidy, ostatní látky triterpenového a steroidního charakteru – kukurbitaciny, deriváty cykloartanu, boswelové kyseliny, limonoidy, kvasinoidy, ekdysteroidy, guggulsterony, pregnanové deriváty, 3-ketosteroidy, withanolidy, rostlinné steroly a stanoly; výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  19. Tetraterpeny
    (karotenoidy; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  20. Fenolové sloučeniny
    (jednoduché fenoly a jejich glykosidy, fenylpropeny, fenolkarboxylové kyseliny a jejich deriváty, kumariny, lignany, diarylheptanoidy a arylalkanony, stilbenoidy, xanthony, styrylpyrony; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  21. Flavonoidy
    (flavonoidy sensu lato, isoflavony, neoflavonoidy, anthocyany; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  22. Třísloviny
    (třísloviny sensu lato; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  23. Deriváty floroglucinolu
    (floroglucinoly; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  24. Látky chinonového typu
    (chinony, naftochinony, anthrachinony, naftodianthrony; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  25. Polyketidy
    (polyketidy; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  26. Alkaloidy
    (definice, rozdělení, alkaloidy odvozené od ornithinu a lysinu, nikotinové kyseliny, fenylalaninu a tyrosinu, tryptofanu, anthranilové kyseliny, histidinu, terpenů, purinů; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  27. Sekundární metabolity rostlin jako součást potravního řetězce
    (sekundární metabolity rostlin v potravinách, jejich biologická účinnost, pozitivní a negativní význam).
  28. Nutraceutika
    (legislativní postavení nutraceutik, schvalovací proces, současný význam v ČR, perspektivy využití v nejbližších 20 letech).
  29. Sekundární metabolity vycházející z 2-methyl-buta-1,3-dienových jednotek jako nutraceutika I.
    (přehledově: monoterpeny, iridoidy a sekoiridoidy, seskviterpeny, meroterpenoidy, diterpeny).
  30. Sekundární metabolity vycházející z 2-methyl-buta-1,3-dienových jednotek jako nutraceutika II.
    (přehledově: triterpeny – cykloartenolové deriváty, boswelové kyseliny, kvasinoidy; triterpenové saponiny; steroidy – steroidní saponiny, steroly, ekdysteroidy, ketosteroidy, withanolidy a látky podobné struktury; guggulsterony; kondurango-glykosidy; steroidy různého původu); tetraterpeny.
  31. Sekundární metabolity vycházející z šikimátu I.
    (přehledově: jednoduché fenolové aglykony a jejich glykosidy; fenolkarboxylové kyseliny a jejich deriváty – volné kyseliny, estery aromatických kyselin; depsidy; kumariny; kumestany; lignany; flavonolignany; stilbenoidy; diarylheptanony a látky biogeneticky příbuzné).
  32. Sekundární metabolity vycházející z šikimátu II.
    (přehledově: deriváty flavanu – flavanony, flavony, flavonoly, flavanoly a proanthocyanidiny; anthocyany, přírodní směsi flavonoidních a jednoduchých fenolových látek, isoflavony, isoflavonolignany; třísloviny – katechinové třísloviny, gallotanniny; naftochinony a naftodianthrony).
  33. Sekundární metabolity vycházející z metabolismu aminokyselin
    (betalainy, alkaloidy, kyanogenní glykosidy, glukosinoláty a jejich degradační produkty, sirné sloučeniny taxonů rodu Allium).
  34. Vitaminy
    (rozpustné v tucích, rozpustné ve vodě; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  35. Minerální látky a stopové prvky
  36. Klinické aspekty fytofarmak a nutraceutik

© 2020 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS