Studijní program Farmakognosie a nutraceutika

Akreditace

31. 10. 2018 - 31. 11. 2028

Charakteristika

Studijní program Farmakognosie a nutraceutika studuje komplexně zdroje přírodních látek zpravidla sekundárních metabolitů z mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů z hlediska terapeutického a toxikologického. Zabývá se izolací látek, jejich analytickým hodnocením, biotechnologickou přípravou, technologií výroby, biologickými účinky in vitro, forenzní toxikologií a kontrolou surovin podle legislativních předpisů. Poskytuje informace o nežádoucích účincích těchto látek, interakcích s exogenně podanými léčivy a potravou. Absolvent nachází uplatnění ve farmacii, potravinářství, zemědělství a toxikologických pracovištích.

Profil absolventa

Absolvent studijního programu Farmakognosie a nutraceutika je vzdělán v oblasti farmakognosie, chemie přírodních látek zahrnujících izolační procesy sloučenin z biologického materiálu, stanovení jejich struktury, stability, systematiky přírodních látek a přípravy polosyntetických analog, analýzy přírodních látek i finálních výrobků moderními analytickými metodami z hlediska stanovení obsahu žádoucích i nežádoucích látek a falšování, biotechnologických postupů v produkci fytofarmak a nutraceutik a systematického dělení těchto produktů, chemii potravních zdrojů, racionální tvorbě fytofarmak a nutraceutik, speciální lidské fyziologii, toxicitě přírodních látek, nutrigenomice, farmaceuticko-klinických aspektech fytofarmak a nutraceutik a v právních aspektech nutraceutik.

Na základě studijního zaměření v rámci doktorského studia a získaných zkušeností z odborných stáží ovládá reprezentativní profil jednotlivých studovaných disciplín do takové míry, že faktografie, kterou disponuje, mu umožňuje invenčně a operativně řešit v optimální míře praktické úkoly ve svém profesním zařazení. Je schopen a připraven řešit potřebu získání přírodních látek z biologického materiálu, jejich analytické hodnocení nejen jako surovin, ale jako součástí fytofarmak a nutraceutik, umí navrhnout optimální přípravky k ovlivňování chronických onemocnění vycházejících z přírodních surovin, odhaluje krizové body technologických procesů a dovede je odstranit, rozumí interakci látek a nežádoucích procesů uplatňujících se od výroby až po aplikaci fytofarmak a nutraceutik, je schopen invenční konzultační činnosti v oblasti praktického využití obou typů přípravků a jednoznačně se orientuje v legislativních předpisech, které se váží k emisi těchto přípravků na trh.

Studijní předměty

Anglický jazyk
Odborná terminologie v oblasti pracovního zaměření, schopnost volně komunikovat na téma vědeckého výzkumu, zpracování životopisu a žádosti o umožnění odborné stáže.

Biotechnologické postupy v produkci fytofarmak a nutraceutik
Aplikace mikroorganismů, kvasinek, řas, rostlin a hub in vitro v produkci speciálních metabolitů využitelných farmaceuticky a potravinářsky.

Farmakognosie
Obsahové látky mikroorganismů, řas, hub a vyšších rost­lin (léčiva chemicky nejednotná), které se uplat­ňují v produkci fytofarmak a nutraceutik.

Chemie potravin
Primární a sekundární metabolity v potravinářských surovinách houbového, řasového a rostlinného původu, rozkladné produkty, interakce.

Chemie přírodních látek
Izolace obsahových látek z řas, hub a rostlin, stanovení jejich struktury, stabilita, systematika přírodních látek a příprava polosyntetických analog.

Farmaceuticko-klinické aspekty fytofarmak a nutraceutik
Interakce fytofarmak a nutraceutik s podávanými léčivy v řízené farmakoterapii, interakce s potravou z hlediska očekávaných výsledků terapie v případě chronických onemocnění.

Metody analýzy přírodních látek
Analýza přírodních látek i finálních výrobků analytickými metodami současné doby z hlediska stanovení obsahu účinných i nežádoucích látek a falšování.

Nutrigenomika
Genová exprese primárními složkami potravin a metabolity řas, hub a vyš­ších rostlin, především metabolity sekundárními (z ovoce, zeleniny, pochutin a léčivých rostlin).

Právní aspekty nutraceutik
Právní hlediska nutraceutik v ČR a EU v komerčním měřítku, harmonizace s právem EU, marketing.

Racionální tvorba fytofarmak a nutraceutik
Technologické aspekty tvorby racionálních přípravků.

Speciální lidská fyziologie a biochemie
Fyziologie trávení, energetická bilance organismu, vývoj skeletálního svalstva, fyziologie stresu, ovlivnění mentálních procesů potravou, ovlivnění vývoje organismu nutričními složkami, procesy stárnutí, vývoj chronických onemocnění. Patofyziologie uvedených procesů.

Systematika fytofarmak a nutraceutik
Biologický účinek surovin různého původu (viz chemie potravin), které disponují biologickými účinky.

Toxicita přírodních látek
Potenciální toxicita metabolitů získaných z perspektivních surovin, rozklad­ných produktů a případných doprovodných látek vznika­jících kontaminací nebo rozkladem.

Oborová rada

Předseda

  • doc. Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D.

Členové

  • doc. Ing. Karel Cejpek, Ph.D.
  • doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D.
  • prof. Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D.
  • doc. Ingr. Irena Kolouchová, Ph.D.
  • doc. MUDr. Otto Kučera, Ph.D.
  • prof. PharmDr. Pavel Mučaji, Ph.D.
  • prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc.
  • prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D.
  • prof. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D.
  • doc. RNDr. Dalibor Šatínský, Ph.D.
  • doc. PharmDr. Karel Šmejkal, Ph.D.
  • doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. 

Státní doktorská zkouška

Průběh státní doktorské zkoušky se řídí z administrativního hlediska příslušnými předpisy platnými na UK.

Zkouška je rozdělena do dvou částí:

  1. student v krátkých tezích objasní téma svojí doktorské práce, stav rozpracování, výsledky, které získal a plán prací, které budou provedeny do konce jeho doktorského studia,
  2. na základě těchto údajů přistupuje zkušební komise SDZ ke kladení otázek, které by měly mít souvislost s prací studenta, avšak v širším kontextu.

Sylabus státní doktorské zkoušky: Farmakognosie a nutraceutika

  1. Biosyntéza sekundárních metabolitů
    (primární a sekundární metabolismus, základní metody využívané pro objasnění biosyntetických cest).
  2. Post-biosyntetické změny a akumulace sekundárních metabolitů v rostlinných tkáních
    (změny v obsahu sekundárních metabolitů v průběhu ontogeneze, výkyvy v obsahu látek v průběhu diurnálního cyklu, oxidační změny sekundárních metabolitů, sekrece a uskladňování sekundárních metabolitů).
  3. Enzymové procesy uplatňující se při získávání rostlinných drog a přípravě fytofarmak
    (fermentace, posklizňové procesy probíhající v rostlinném materiálu, rozklad látek, enzymatické štěpení obsahových látek rostlin v průběhu přípravy fytofarmak).
  4. Metody získávání primárních a sekundárních metabolitů a úvod do jejich analýzy
    (přehledově: úprava vzorků a extrakce, chromatografická separace a izolace s ohledem na chemickou strukturu látek, charakterizace látek a objasnění jejich struktury).
  5. Biologické a chemické metody screeningu rostlinných extraktů
    (přehledově: metodologie screeningu rostlinných extraktů na základní farmakologické účinky).
  6. Terapeutický potenciál rostlinných metabolitů
    (látky používané jako součást rostlinného materiálu, sekundární metabolity jako vůdčí struktury pro nová léčiva, léčivé drogy jako suroviny pro výrobu léčiv, obsahové látky rostlin jako účinná léčiva).
  7. Kontrolní metody a legislativa léčivých drog
    (Český lékopis: farmakognostické principy hodnocení drog, spektrum a profil lékopisných drog, farmaceutická kvalita rostlinných drog).
  8. Léčivé drogy jako zdroj jednoduchých léčivých přípravků
    (léčivé přípravky s obsahem léčivých látek – základní principy, standardizace).
  9. Sacharidy I: chemické aspekty důležitých mono- a oligosacharidů
    (definice sacharidů, jejich klasifikace, strukturní souvislosti mono- a oligosacharidů, organoleptické vlastnosti monosacharidů, sacharidy v látkové výměně, analýza monosacharidů, farmaceuticky významné mono- a oligosacharidy).
  10. Sacharidy II: polysacharidy a drogy s obsahem těchto sloučenin
    (rostlinné polysacharidy a jejich důležité deriváty, rostlinné gumy, slizy, bakteriální polysacharidy, houbové polysacharidy, algináty a další významné látky tohoto typu).
  11. Sacharidy III. Aminoglykany a glykosaminoglykany
    (výskyt v rostlinném a živočišném materiálu, získávání, použití).
  12. Atypické aminokyseliny a proteiny
    (výskyt, biologické účinky, význam, zástupci).
  13. Rostlinné lektiny
    (výskyt, biologický účinek, analýza, terapeutický a toxikologický význam, analytika, riziko použití).
  14. Lipidy
    (definice lipidů sensu lato, mastné kyseliny, triacylglyceroly, fosfolipidy, glykolipidy, význam lipidů pro strukturu buněčné membrány, lipopolysacharidy, vosky a podobné sloučeniny).
  15. Isoprenoidy
    (terminologie, biosyntéza, klasifikace, funkce v biologických systémech; základní pohled na monoterpeny v silicích, iridoidy, seskviterpeny, diterpeny, triterpeny včetně steroidů, tetraterpeny – (karotenoidy a biogeneticky podobné sloučeniny).
  16. Monoterpeny, seskviterpeny, seskviterpenové laktony, diterpeny
    (struktura monoterpenů, seskviterpenů a diterpenů, silice, jejich vlastnosti, získávání, koření s obsahem silic; standardizace a využití siličných drog z hlediska farmakoterapeutického, oleoresiny, balzámy; výskyt, zástupci).
  17. Iridoidy
    (struktura iridoidů; výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  18. Triterpeny a steroidy
    (struktura triterpenů a steroidů, saponiny, kardioaktivní glykosidy, ostatní látky triterpenového a steroidního charakteru – kukurbitaciny, deriváty cykloartanu, boswelové kyseliny, limonoidy, kvasinoidy, ekdysteroidy, guggulsterony, pregnanové deriváty, 3-ketosteroidy, withanolidy, rostlinné steroly a stanoly; výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  19. Tetraterpeny
    (karotenoidy; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  20. Fenolové sloučeniny
    (jednoduché fenoly a jejich glykosidy, fenylpropeny, fenolkarboxylové kyseliny a jejich deriváty, kumariny, lignany, diarylheptanoidy a arylalkanony, stilbenoidy, xanthony, styrylpyrony; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  21. Flavonoidy
    (flavonoidy sensu lato, isoflavony, neoflavonoidy, anthocyany; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  22. Třísloviny
    (třísloviny sensu lato; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  23. Deriváty floroglucinolu
    (floroglucinoly; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  24. Látky chinonového typu
    (chinony, naftochinony, anthrachinony, naftodianthrony; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  25. Polyketidy
    (polyketidy; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  26. Alkaloidy
    (definice, rozdělení, alkaloidy odvozené od ornithinu a lysinu, nikotinové kyseliny, fenylalaninu a tyrosinu, tryptofanu, anthranilové kyseliny, histidinu, terpenů, purinů; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  27. Sekundární metabolity rostlin jako součást potravního řetězce
    (sekundární metabolity rostlin v potravinách, jejich biologická účinnost, pozitivní a negativní význam).
  28. Nutraceutika
    (legislativní postavení nutraceutik, schvalovací proces, současný význam v ČR, perspektivy využití v nejbližších 20 letech).
  29. Sekundární metabolity vycházející z 2-methyl-buta-1,3-dienových jednotek jako nutraceutika I.
    (přehledově: monoterpeny, iridoidy a sekoiridoidy, seskviterpeny, meroterpenoidy, diterpeny).
  30. Sekundární metabolity vycházející z 2-methyl-buta-1,3-dienových jednotek jako nutraceutika II.
    (přehledově: triterpeny – cykloartenolové deriváty, boswelové kyseliny, kvasinoidy; triterpenové saponiny; steroidy – steroidní saponiny, steroly, ekdysteroidy, ketosteroidy, withanolidy a látky podobné struktury; guggulsterony; kondurango-glykosidy; steroidy různého původu); tetraterpeny.
  31. Sekundární metabolity vycházející z šikimátu I.
    (přehledově: jednoduché fenolové aglykony a jejich glykosidy; fenolkarboxylové kyseliny a jejich deriváty – volné kyseliny, estery aromatických kyselin; depsidy; kumariny; kumestany; lignany; flavonolignany; stilbenoidy; diarylheptanony a látky biogeneticky příbuzné).
  32. Sekundární metabolity vycházející z šikimátu II.
    (přehledově: deriváty flavanu – flavanony, flavony, flavonoly, flavanoly a proanthocyanidiny; anthocyany, přírodní směsi flavonoidních a jednoduchých fenolových látek, isoflavony, isoflavonolignany; třísloviny – katechinové třísloviny, gallotanniny; naftochinony a naftodianthrony).
  33. Sekundární metabolity vycházející z metabolismu aminokyselin
    (betalainy, alkaloidy, kyanogenní glykosidy, glukosinoláty a jejich degradační produkty, sirné sloučeniny taxonů rodu Allium).
  34. Vitaminy
    (rozpustné v tucích, rozpustné ve vodě; definice, výskyt, biologická aktivita, zástupci, využití).
  35. Minerální látky a stopové prvky
  36. Klinické aspekty fytofarmak a nutraceutik

© 2019 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS