Nutraceutika (nutraceuticals, pharmafoods, functional foods) jsou přípravky, existující na pomezí mezi potravinami a léčivy. Významně jsou definovány především Vyhl. č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin a některými dalšími navazujícími vyhláškami z poslední doby. Cílem těchto výrobků je upevňovat zdraví (preventivně předcházet nemocem), nikoliv léčit. V současné době je však mnoho tuzemských výrobců a distributorů zahraničních potravinářských firem, kteří se snaží fenomén léčiva v jeho praktickém naplnění obejít a emitují výrobky, které doporučují i k terapeutických účelům, resp. ke spolu-léčbě. Tyto výrobky bývají z hlediska technologického někdy problematické (z hlediska dostupnosti obsahových látek) a jejich složení vykazuje v řadě případů jistou nerovnováhu vzhledem k proklamovanému účinku. Jsou však schváleny k použití, protože se nejedná o léčivé přípravky (které jsou regulovány zák. č. 378/2007 Sb. O léčivech), ale o potravinu, která není léčivým přípravkem a řídí se jinými ustanoveními (zák. č. 228/2008 Sb., Úplné znění zákona o potravinách a tabákových výrobcích).
Potraviny pro zvláštní výživu (doplňky stravy) tvoří významnou komoditu v oblasti parafarmaceutik v lékárenské praxi. Tyto volně prodejné přípravky jsou uživatelům poskytovány většinou s ne zcela dostačujícími odbornými informacemi, které se týkají znalostí o biologické aktivitě některých obsahových látek, možnostech jejich kombinace, o interakcích s léčivy a o případných nežádoucích efektech, které jsou pro uživatele velmi důležité. Tato skutečnost může nepříznivě ovlivnit nejen vztah uživatelů k těmto prostředkům, ale také prestiž lékárenského terénu.
Ze všech uvedených důvodů (a dalších zřejmých nejmenovaných) je jasné, že je žádoucí zvýšit odbornou erudici farmaceutů ve zmíněné oblasti v lékárenském terénu a také pracovníků ze spolupracujících oblastí. Samoléčba a péče o zdraví se v posledních letech dostává v ČR poměrně významně do popředí a vzhledem k pacientům (zde k uživatelům) je korektní znát a doporučit jim přípravky příznivě ovlivňující jejich rychlejší návrat do stavu zdraví, resp. jim doporučit, jak zdraví udržet. Zároveň je nutné, aby byla tato erudovanost a informovanost realizována především v lékárnách, ale také v prodejnách se zdravou výživou, fitness-centrech aj. u výrobců a distributorů, jak to intenzívně probíhá v současnosti (ne však zcela optimálním způsobem).
IECN založené na farmaceutické fakultě UK je plánováno jako jeden z informačních zdrojů v rámci oboru farmacie vedoucí k dosažení výše uvedených potřeb.