„Kde chceš po škole pracovat?“ „No, nechci do lékárny. Možná nějaká farmaceutická firma,“ tak zní odpověď spousty studentů na naší škole. Kdo si ale reálně dokáže představit, co tato práce přesně obnáší? Jak moc se může lišit od našich představ? A co všechno pod sebou skrývají zkratky jako QC, QA, LDF, SDF a další? Tak na to se právě teď podíváme.
V týdnu od 16. do 20. května 2022 se v rámci předmětu Průmyslová výroba farmaceutických přípravků vydalo 11 českých studentek a 6 zahraničních studentů a studentek na exkurzi do opavské farmaceutické společnosti Teva, největšího světového výrobce generických léčiv. Samotné exkurzi předcházelo několik přednášek ještě na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, a následně přímo ve společnosti Teva. Během přednášek jsme se seznámili s teorií zaměřenou na fungování farmaceutické firmy, ale pořád to pro nás byla velká neznámá.
První den exkurze jsme navštívili prostory pro výrobu kapalných lékových forem. Jako Alenky v Říši divů jsme pozorovali, jakými procesy musí projít obaly a suroviny určené k výrobě. Překladem z dřevěné palety na plastovou, průjezdem do šedé zóny, prvním dezinfikováním, druhým dezinfikováním, a zároveň neustálou identifikací všech komponent. V průběhu dalších dní už nás tyto procesy tolik nepřekvapovaly. Následně jsme se podívali k balící lince, kde probíhalo kompletování přípravku s kodeinem. O to větší obezřetnost byla potřeba. Odpoledne exkurze pokračovala na oddělení cytostatik, kde jsme pozorovali práci operátorů v tyvecích čili místních skafandrech.
V úterý jsme byli výrobě nejblíž za celou dobu exkurze. Podívali jsme se krok za krokem na výrobu želatinových tobolek. Od přípravy želatiny i náplně ve velkých kotlích, přes lisování, sušení, potisk a balení do blistrů. Odpolední program pokračoval na oddělení kritických systémů, které má za úkol hlídat a kontrolovat správnou vlhkost, teplotu, a také vzduchotechniku ve farmaceutické výrobě. Práce na tomto oddělení vypadá vlastně jako docela pohodová a klidná, ale jen do okamžiku, než se něco pokazí a že se toho může pokazit docela hodně.
Program celého třetího dne byl zaměřen na pevné lékové formy. Ruční tabletovačka v Kuksu je sice turisticky hezká podívaná, ale vyrobit na ní asi sedm miliard tablet za rok, které opavská Teva produkuje, by asi nešlo. Celý proces výroby tablet proto probíhá ve velkém měřítku a automaticky. Tabletovina se homogenizuje v obřích nádobách určených až na tunu. K přístrojům jako takovým, ať už tabletovačce nebo kapslovačce, jsme se z důvodu bezpečnosti a prašného prostředí moc blízko nedostali. Naopak na proces balení, který nás zaujal, jsme se podívali velmi zblízka. Pozorovali jsme linku na balení kontejnerů, které stroj sám zavře víčkem, natiskne etiketu, vloží do krabičky i s příbalovým letákem, natiskne FMD (Falsified Medicines Directive) kód a vloží do krabice. Balení do velkých plastových kontejnerů je typické pro americký trh, kam míří velká část produkce. V Americe funguje totiž odlišná léková politika než v Česku, tablety jsou na dávky děleny přímo v lékárně, a proto se balí do velkých plastových kontejnerů.
Ve všech navštívených odděleních se farmaceut může uplatnit jako technolog ve výrobě, samotný operátor ale vysokoškolské farmaceutické vzdělaní nepotřebuje. To je ale jiné v oddělení kontroly kvality, tedy QC, kde se uplatní nejen farmaceut, ale i analytik nebo absolvent jiného podobného oboru. Laboratoř výstupní kontroly léčivých přípravků je plná přístrojů, které známe z výuky: UV/VIS spektrofotometry, desítky HPLC, titrační zařízení, přístroj na měření oděru tablet, disoluci a spoustu dalších přístrojů, se kterými jsme se během výuky nesetkaly. Příkladem může být přístroj na měření množství, tvaru a síly dávky nosního spreje. Práce analytika na QC připomínala laboratorní cvičení z farmaceutické analýzy. Pracovník dostane pracovní list a postupně podle pokynů ověřuje, jestli se vzorek z každé šarže vejde do rozmezí daných parametrů jednotlivých metod. Toto byla náplň našeho čtvrtého dne.
V pátek jsme se byli podívat ve skladu surovin a obalů. Z laboratoří v lékárně známe malinké lahvičky s účinnou látkou, které stojí několik tisíc. Ve firmě jako Teva je na jednom místě klidně i 1000 kg účinné látky, například atenololu. Prostě všechno ve velkém. Součástí opavské pobočky je i oddělení TAPI (Teva Active Principle Ingredients), kde se některé vysoce účinné látky přímo vyrábí. V porovnání s předchozími odděleními je to úplně jiný svět, více chemický. V Opavě se získává například silymarin, námelové alkaloidy a galantamin. Posledním oddělením, které jsme navštívili, bylo R&D (research and development), které se svým prostředím nejvíce blížilo analytickým a chemickým laboratořím u nás na fakultě. I když se to nezdá, výzkum je součástí práce generických firem. Teva dokonce umožňuje absolvovat studentům stáže v jejích výzkumných laboratořích. Kromě již zmíněných možností se může farmaceut v Tevě uplatnit také na oddělení registrací a jištění kvality (QA).
Kromě těchto oddělení jsme více nahlédli, jak funguje běžný život ve farmaceutické firmě, a to nejen na obědě v místní jídelně. Spoustu věcí se točí okolo bezpečnosti a dokumentace. Kromě toho, že jsme se několikrát denně převlékali podle různé úrovně čistoty prostředí, museli jsme také dodržovat bezpečnostní pravidla jako je pohybování se po místech vyhrazených pro chodce a další.
Celý týden nebyl pouze o exkurzi. Ubytovaní jsme byli na středoškolském internátě a odpoledne jsme měli čas poznávat krásy Opavy a okolí.
Až budete v září při zápisu předmětů přemýšlet, co by vám naše fakulta mohla ještě nabídnout, vzpomeňte si, že existuje předmět Průmyslová výroba farmaceutických přípravků.
Autoři článku: Martina Krejčová, PharmDr. Veronika Pilařová, Ph.D.
Fotografie: Martina Krejčová