Studijní program Xenobiochemie a patobiochemie
Doktorský studijní program Xenobiochemie a patobiochemie
1. Základní informace
- Forma studia: prezenční / kombinovaná
- počet přijímaných studentů do dané formy: 8 / 1
- Jazyk výuky: český / anglický
- Standardní doba studia: 4 roky
- Forma přijímací zkoušky: ústní
- Platnost akreditace: do 24. 4. 2034
- Oblast vzdělávání: Farmacie (70 %), Všeobecné lékařství a zubní lékařství (30 %)
- Zajišťující fakulta: FaF UK, LF HK UK
- Garanti programu: prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D., prof. MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D.
Charakteristika programu
Cílem studia je příprava na vysoce kvalifikovanou výzkumnou práci s hlubokými teoretickými a praktickými znalostmi v oblasti xenobiochemie, patobiochemie a biochemických věd v rámci humánní medicíny a farmacie a dobrými znalostmi dalších biochemických věd a příbuzných vědních oborů z oblasti farmacie, biologie a medicíny. Jádrem programu je realizace vlastního výzkumného projektu založeného na experimentální laboratorní práci, jehož výsledky jsou publikovány na mezinárodní úrovni a jsou shrnuty v disertační práci. Studium je zaměřeno na biochemické discipliny s důrazem na interakci xenobiotik s molekulami organismu, na biochemii patologických stavů včetně klinickobiochemických aspektů.
Informace o uplatnění absolventů
Absolvent DSP Xenobiochemie a patobiochemie je vysoce kvalifikovaný odborník, který je všestranně připraven pro vysoce odbornou práci ve farmaceutických, lékařských a bioanalytických laboratořích v rámci zdravotnických zařízení či firem, pro práci v laboratořích s všeobecným biochemickým zaměřením, a dále pro akademickou kariéru vysokoškolského učitele v oboru biochemických disciplín ve farmacii, medicíně a biomedicíně. Je připraven se v těchto disciplínách průběžně vzdělávat a rozšiřovat své znalosti v souladu s novými poznatky oboru. Disponuje detailním přehledem o celé šíři metabolismu, patobiochemie a xenobiochemie a vědeckých metodách v farmaceutickém, lékařském a biomedicínském výzkumu. Tyto znalosti aplikuje při experimentální práci v laboratořích. Zvládá metody přípravy biologických modelů a postupy umožňující testování biologického účinku a metabolických osudů látek in vitro i in vivo. Dokáže samostatně kriticky vyhodnocovat nové poznatky v souladu s principy medicíny založené na důkazech, navrhnout vědecký experiment k řešení vědeckých otázek biochemické povahy, připravit žádost o grantovou podporu výzkumu, řídit malý tým, interpretovat, diskutovat a prezentovat výsledky vědecké práce.
2. Přijímací zkoušky
Rámcový obsah ústní přijímací zkoušky
Ústní zkouška z biochemie, molekulární biologie, chemie se zaměřením podle dosavadního studia, diplomové práce a očekávaného zaměření budoucího doktorského studia.
Část zkoušky bude vedena v anglickém jazyce pro posouzení znalosti angličtiny (alespoň znalost na úrovni B2 je podmínkou).
Podmínky přijetí
Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.
Doplňující podmínky pro bonifikaci (např. praxe)
- Řádně ukončené studium v magisterském studijním programu v oblasti farmacie, medicíny, biologie, chemie (hodnoceno 2 body).
- Praxe v oboru (hodnoceno 3 body).
- Uvedení předpokládaného školícího pracoviště a uvedení souhlasu konkrétního školitele s vedením plánovaného doktorandského projektu (hodnoceno max. 5 body).
Kritéria pro vyhodnocení přijímacích zkoušek
- Úroveň odborných znalostí – posouzena na základě odpovědí na otázky z okruhu témat uvedených v Rámcovém obsahu přijímací zkoušky (lze získat max. 10 bodů)
- Předložený doktorandský projekt – hodnocena je komplexnost projektu, moderní metodické přístupy pro řešení a návaznost projektu na již řešená témata v oborové radě (lze získat max. 10 bodů)
Minimální bodová hranice pro přijetí je 20 bodů ze 30.
Děkan rozhodne o přijetí toho/těch uchazeče/uchazečů, který/kteří splnil/i podmínky přijímacího řízení a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil/i v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných uchazečů pro konkrétní program..
Termíny
3. Rámcový studijní plán
Studijní povinnosti
Studijní plán je připravován individuálně podle zaměření experimentální práce a rovněž předchozího vzdělání doktoranda. Zahrnuje kurzy, konzultace a absolvování dílčích zkoušek. Dílčí zkoušky se volí dle zaměření experimentální práce a předchozího vzdělání doktoranda tak, aby vzdělání v oboru bylo co nejúplnější, s důrazem na hloubku v oblasti zaměření experimentální disertační práce.
Výběr předmětů pro absolvování dílčí zkoušky je volitelný, student je povinen absolvovat dva z následujících základních předmětů:
- Biochemie
- Xenobiochemie
- Patobiochemie
- Molekulární biologie
Dále je student povinen absolvovat dílčí zkoušky z nejméně 2 výběrových předmětů (všechny ostatní předměty v nabídce kromě základních).
Teprve po absolvování dílčích zkoušek následuje povinná státní doktorská zkouška. Konkrétní povinnosti a obsah doktorského studia je každému studentovi určen individuálním studijním plánem, včetně časového harmonogramu, jehož plnění podléhá pravidelnému vyhodnocení, a to semestrálně v prvním roce studia, následně minimálně jednou ročně.
Požadavky na tvůrčí činnost
Po 6 měsících od začátku studia student předloží minimálně 5 stránkový (A4) popis výzkumného projektu k tématu svého studia s jasnou deklarací aktuálního stavu problematiky, hypotéz, vědecké otázky, hlavních a vedlejších cílů výzkumného projektu (práce), používaných metod, předpokládaného vědeckého přínosu a finanční rozvahy. Do výše uvedeného rozsahu popisu se nepočítá přehled literárních zdrojů. Tento požadavek může být splněn podáním grantu GAUK či ekvivalentního vědeckého projektu v 1. úseku studia. V průběhu studia pak doktorand aktivně prezentuje své dosažené výsledky na odborných setkáních (semináře, doktorandské konference, kongresy, vědecké konference).
Požadováno je spoluautorství studenta na 2 publikacích v časopisech s IF tematicky spjatých s tématem doktorského studijního programu zařazených do nejlepších tří kvartilů dle AIS, z nichž alespoň u jedné experimentální práce je student prvním autorem. Případně je možné publikovat jen 1 prvoautorskou publikaci tematicky spjatou s doktorským studijním programem, pokud jde o mimořádně kvalitní experimentální publikaci, tj. publikovanou v časopise s IF, který je zařazen v Q1 dle ukazatele AIS; v případě zařazení daného časopisu do více oborů na WoS je tento časopis zařazen v Q1 dle ukazatele AIS v oboru doktorského studia/disertační práce.
Požadavky na absolvování stáží
Student v průběhu studia absolvuje stáž o minimální souhrnné délce 3 měsíce na zahraničním pracovišti. Během stáže konzultuje, řeší a rozvíjí témata potřebná pro svou disertační práci a experimentální výsledky svého výzkumu.
Další studijní povinnosti
Možné je zapojení do výuky předmětu Základy biochemie, Obecná biochemie, Biochemie I, Biochemie II, Patobiochemie, Molekulární biologie, Praktická cvičení z xenobiochemie, případně do další praktické výuky zajišťované školicím pracovištěm, maximálně však 24 hodin měsíčně. Možnost vyučovat v magisterském a bakalářském studiu v rámci svého oboru doplňuje vzdělání doktoranda a chápeme ho jako příspěvek ke komplexnímu vzdělávání doktorandů v biomedicíně.
Témata disertačních prací
- Témata obhájených disertačních prací - Repozitář závěrečných prací
- Aktuálně vypsaná témata disertačních prací
Státní doktorská zkouška
Zkoušený dostane v průběhu státní doktorské zkoušky zpravidla 4 otázky. Vždy jsou položeny otázky z oblastí patobiochemie a z xenobiochemie, další dvě otázky jsou z oblastí podle zaměření disertační práce.
V průběhu státní doktorské zkoušky je ověřována znalost doktoranda z následujících oblastí:
- Patobiochemie: molekulární základ chorob; biochemický výklad chorob a patologických stavů s vysokou incidencí v lidské populaci - dyslipoproteinémie, ateroskleróza, diabetes mellitus, nádorová transformace, zánět; molekulární patologie chorob a stavů souvisejících s problematikou disertační práce; buněčná patobiochemie - poruchy regulačních drah v souvislosti s patologickými stavy - apoptóza, autofagie, proliferační signalizace.
- Xenobiochemie: obecné metabolické cesty látek tělu cizích, speciální xenobiochemie se zaměřením na látky studované v rámci disertační práce.
- Biochemie a metabolismus člověka: chemické struktury látek podílejících se na stavbě a funkci organismu, enzymologie, metabolické cesty, intercelulární a intracelulární signalizace.
- Molekulární biologie: přenos dědičné informace, proteosyntéza, regulace exprese genů, polymorfismus, farmakogenomika, metody molekulární biologie.
- Laboratorní techniky v biomedicíně a v diagnostice chorob: metody, postupy, interpretace, metody molekulární biologie.
- Vybrané kapitoly z farmakologie.
4. Personální zabezpečení
Oborová rada
Předseda a garant studijního programu
- prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D.
Místopředseda a garant studijního programu pro LFHK UK
- prof. MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D.
Členové oborové rady
- prof. RNDr. Zuzana Bílková, Ph.D.
- doc. PharmDr. Iva Boušouvá, Ph.D.
- doc. RNDr. Radim Havelek, Ph.D.
- doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D.
- prof. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D.
- doc. MUDr. Jaroslav Pejchal, Ph.D. et. Ph.D.
- doc. RNDr. Tomáš Roušar, Ph.D.
- prof. MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D.
- prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D.
- doc. PharmDr. Ondřej Soukup, Ph.D.
- prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D.
- prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D.
- prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D.
Další školitelé mimo členy OR
- doc. Ing. Miloš Hroch, Ph.D.
- PharmDr. Anna Jirkovská, Ph.D.
- prof. MUDr. RNDr. Milan Kaška, Ph.D.
- RNDr. Miloslav Macháček, Ph.D.
- Mgr. Alena Mrkvičková, Ph.D.
- PharmDr. Darina Muthná, Ph.D.
- prof. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D.
- Mgr. Zuzana Novická
- RNDr. Eva Novotná, Ph.D.
- prof. MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D.
- prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D.
- prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D.
5. Výzkumné skupiny vedené školiteli v rámci doktorského studijního programu Xenobiochemie a patobiochemie
Studium účinků léčiv u experimentálně navozených patologických stavů
Výzkumná skupina molekulární a buněčné toxikologie
Vedoucí: prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D.
Pracovní skupina biologických a lékařských věd
Vedoucí: prof. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D.
Skupina patologie a farmakologie kardiovaskulárního systému | Skupina klinické fyziologie výživy a metabolismu | Skupina mikrobiologie a immunologie
Studium farmakokinetického profilu léčiv zejména s ohledem na interakce s transportními a biotransformačními proteiny a jejich význam v lékových interakcích
Výzkumná skupina pro studium reduktas z nadrodin AKR a SDR
Vedoucí: prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D.
Výzkumná skupina Xenobiochemie a patobiochemie jater
Vedoucí: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D.
Výzkumná skupina pro studium mechanismů xenobiotické rezistence
Vedoucí: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D.