Katedra sociální a klinické farmacie
Personální obsazení
Přehled výuky
Role katedry ve výukovém procesu studijního programu Farmacie je rozvíjet a dokončit získávání pregraduálních znalostí a dovedností studentů v předmětech orientovaných na pacienta a společenskovědních disciplínách. Předměty, které mají klinické zaměření, jsou cíleny na péči o pacienta, jeho samoléčbu a na spolupráci s dalšími odbornými zdravotnickými pracovníky. Společenskovědní předměty analyzují postavení a vývoj farmacie, léčiv a farmaceuta ve společnosti a také začlenění lékárenství do zdravotnického systému a farmaceutické péče do zdravotnické péče. Také jsou analyzovány populační aspekty ovlivňující hodnotu farmakoterapie. Katedra zajišťuje dále výuku předmětů zabývajících se psychologií, komunikací, právem a etikou farmaceutické profese, odbornými informacemi o léčivech, ekonomikou a managementem farmaceutické praxe a historií farmacie. Ve studijním programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví jsou vyučovány předměty týkající se zdravotnické informatiky, zdravotnické psychologie, etiky a ekonomiky a řízení zdravotnictví. Prioritou při výuce je aktivní zapojení studentů do výuky jak formou interaktivních seminářů s omezeným počtem studentů ve skupině nebo výuky u lůžka pacienta, tak i zpracováváním seminárních prací a kazuistik. Zavedeny proto byly hlasovací zařízení, problémové vyučování včetně řešení kazuistik ve skupinách a nejnověji „e-learningová“ forma výuky.
Katedra zajišťuje odborné stáže v lékárnách, na lůžkových odděleních nemocnic a v jiných odvětvích farmacie a zdravotnictví (např. výroba, distribuce, kontrola, vybrané laboratoře) a provozuje Lékové informační centrum určené jak pro odbornou veřejnost, tak pro studenty farmaceutické fakulty a sloužící též jako výukové pracoviště postgraduálního vzdělávání.
Ve výzkumu se katedra orientuje především na klinický výzkum a výzkum ve farmaceuticko-společenských vědách. Nedílnou součástí je výzkum historických aspektů farmacie a zdravotnictví realizovaný ve spolupráci s Českým farmaceutickým muzeem v Kuksu. Katedra, jako jedno z prvních pracovišť v ČR, přinesla do výukové a výzkumné činnosti studia farmacie systematický rozvoj vědních disciplín jako jsou klinická farmacie (včetně managementu rizik farmakoterapie), farmakoepidemiologie (včetně lékové adherence a kultury bezpečí ve farmakoterapii) a farmakoinformatika. Prioritně též rozvíjí farmaceutickou péči jako základní aktivitu založenou na evidence-based medicine s cílem, aby absolventi studia mohli principy farmaceutické péče využít a rozvíjet při poskytování lékárenské nebo klinicko-farmaceutické péče.
V duchu tohoto směřování katedry se její akademičtí pracovníci specializují buď na individuální péči o pacienta při poskytování farmakoterapie, nebo na populační aspekty farmakoterapie včetně regulací lékové politiky. Tyto dvě skupiny jsou propojeny jak metodami, tak publikovanými výsledky.
Řada akademických pracovníků již dosáhla nebo se blíží získání specializované způsobilosti (atestace) v oboru klinická farmacie nebo veřejné, resp. nemocniční lékárenství.
Katedra úzce spolupracuje s evropskými a mezinárodními vědeckými organizacemi (např. European Centre for Disease Prevention and Control, European Society of Clinical Pharmacy, World Health Organization, International Society of Pharmacovigilance, International Society of Pharmacoepidemiology), a dále se zahraničními univerzitami (např. Utrecht University, The University of Iowa). Současně spolupracuje s domácími profesními a odbornými organizacemi, jako jsou Česká lékárnická komora (ČLnK) a Česká farmaceutická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČFS ČLS JEP), a s Ministerstvem zdravotnictví ČR nebo Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Dostatečný kontakt s těmito organizacemi a pravidelný kontakt s praxí i po dosažení specializované způsobilosti umožňuje spojovat teorii a praxi u vyučovaných témat a zvyšuje celkový přehled akademických pracovníků katedry o dané problematice. To zlepšuje kvalitu přípravy budoucích farmaceutů, kteří se ve své praxi budou podílet na dosažení účinné, bezpečné a nákladově efektivní farmakoterapie.
Akademičtí pracovníci katedry jsou ve své specializaci schopni podílet se i na postgraduální výuce. V současnosti je tým katedry pilířem doktorského studia oborové rady Klinické a sociální farmacie. Vyučující katedry se podílí i na rigorózní výuce v oboru Klinická a sociální farmacie a na specializačním a kontinuálním vzdělávání v klinické farmacii v rámci Univerzitního centra klinické farmacie, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a na vzdělávání organizovaném Sekcí klinické farmacie ČFS ČLS JEP a ČLnK (tzv. interaktivní dispenzační semináře). Členové katedry spolu se Sekcí klinické farmacie ČFS ČLS JEP organizují každoročně v listopadu Sympozium klinické farmacie René Macha.
Doktorské studium
V doktorském studiu je na katedře akreditován program:
Přehled výzkumné činnosti
Základním směrem výzkumu je analýza faktorů, které ovlivňují terapeutickou hodnotu, spotřebu a potřebu léčiv. Vedle toho se analyzují i historické souvislosti týkající se činnosti ve farmaceutických odvětvích.
Na katedře se též studují rozdílné přístupy k lékové politice v kontextu různých zemí, rozvíjejí se farmakoepidemiologické a farmakoekonomické metody, analyzují se dostupné databáze nejen orientované na lék, ale i na diagnózu a na pacienta. Jsou rozvíjeny i metody sledování kvality života. Jsou sledovány vlivy změn chování jednotlivých hráčů ve zdravotnictví ve sféře používání léčiv a následné ovlivnění lékové compliance a adherence. Jako další oblast je rozebírána a dokumentována problematika lékových pochybení a jsou zkoumány faktory, které toto mohou ovlivnit.
Předmětem výzkumu na katedře jsou především léčiva: pro kardiovaskulární nemoci (např. farmakoterapie akutního infarktu myokardu, léčba dyslipidémií, léčba hypertenze); pro léčbu infekcí, léčbu osteoporózy, léčbu GIT onemocnění a léčbu epilepsie. Výzkum se zaměřuje i na terapeutickou hodnotu léků ve stáří. Konkrétně byly publikovány práce analyzující předepisování léčiv z ATC skupiny C a jejich vztah k socioekonomické deprivaci v České republice a analyzující efektivitu léčby hypertenze a osteoporózy. Také byla publikována analýza znalosti pacientů o osteoporóze a jejich znalostí, jak užívat různé skupiny léčiv. Byly získány výsledky o používání antibiotika při chirurgické profylaxi a při laickém užití pacienty, dále pak o vlivu spotřeby antibiotik na vývoj resistence v nemocnici. Byla analyzována léčiva potenciálně nevhodná ve stáří s ohledem na míru jejich preskripce a spotřeby ve společnosti. Byly analyzovány i rizikové faktory gastropatií v souvislosti s užíváním NSAID. Byla sledována frekvence výskytu volby individuálně připravovaných léčiv v České republice. Prováděla se farmakoekonomická analýza používání antidepresiv, růstových faktorů, celkové parenterální výživy a bisfosfonátů. Provádí se i analýza a výzkum v oblasti farmakoinformatiky jako je např. validita dostupných informačních zdrojů či informační hodnota reklamy na léčiva. Pokračuje testování validity dostupných informačních zdrojů o léčivech a jejich preference u jednotlivých zdravotnických profesí. Ve výzkumu probíhá spolupráce s různými zdravotnickými pracovišti, kde se užívají léčiva. Spolupráce se v současné době rozvinula především s Centrem klinické farmakologie Fakultní nemocnice Hradec Králové, s Českou lékárnickou komorou, se sekcí klinické farmacie ČFS ČLS JEP, se společností praktického lékařství ČLS JEP, s Geriatrickou klinikou 1. LF UK, se Zaměstnaneckou pojišťovnou Škoda a s Českým farmaceutickým muzeem. Na mezinárodní úrovni se slibně rozvíjí spolupráce především s Universitou Utrecht z Nizozemí, s Universitou Cardiff z Velké Británie a s Universitou Iowa z USA.