Lékové informační centrum (LIC), společné pracoviště Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (FAF UK) a Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK), pokračovalo v roce 2024 ve své klíčové roli poskytování kvalitních, vědecky podložených informací v oblasti farmacie. LIC FAF UK a FN HK je již 30 let jediným univerzitním centrem svého druhu v České republice a svou činností přispívá k podpoře optimalizace farmakoterapie prostřednictvím vyhledávání, analýzy a interpretace odborných informacích o léčivech, a to podle principů medicíny založené na důkazech.
Lékové dotazy v roce 2024
Dotazy řešené LIC FAF UK a FN HK se i v roce 2024 zaměřovaly na široké spektrum témat. Významnou část tvořily otázky cílené na nastavení vhodné farmakoterapie u pacientů se specifickými onemocněními, jako například myelodysplastický syndrom s amyloidózou, systémový lupus erythematodes, roztroušená skleróza nebo antifosfolipidový syndrom. Dále se jednalo o depreskripci léčiv v terminální fázi onemocnění, volbu hypolipidemik či bezpečnost léčiv při dlouhodobém užívání. Často se objevovaly dotazy týkající se lékových interakcí, například mezi cilostazolem a ropinirolem, guajacuranem a fentanylem nebo řešící vliv doplňku stravy s Boswellia serrata na farmakoterapii, zatímco nežádoucí účinky léčiv zahrnovaly suspektně polékovou ztrátu ochlupení, gynekomastii či imperativní močení. Zájem byl také věnován analýze účinnosti hepatoprotektiv, dietních opatření u Ménièrovy choroby a profylaxi infekcí močových cest. Pediatrické dotazy byly zastoupeny například otázkou podání amitriptylinu kojenci s epileptickou encefalopatií a zpracováno bylo i množství dotazů o bezpečnosti léčiv v těhotenství a při kojení, jako například podání rutosidu, methylergometrinu či sertralinu, kde byla posuzována rizika pro matku i dítě. Řešen byl i velmi specifický dotaz na očkování, který byl zaměřen na kontraindikaci podání vakcíny proti žluté zimnici při léčbě erenumabem. Vedle typicky klinických dotazů byla zpracovávána i problematika dostupnosti léčiv, jako je neretardovaný nifedipin, nebo možnosti použití suroviny phenobarbitalu sodného.
Jednotlivé dotazy odrážejí rozmanitost a náročnost řešených problémů, které vyžadují odborné znalosti a důkladnou analýzu. Každý dotaz je vždy pečlivě analyzován a řešen odbornými členu LIC, kteří využívají širokou škálu odborných informačních zdrojů včetně mezinárodních databází a konzultací s odborníky, což v uplynulém roce proběhlo v případě šesti dotazů. Průměrný čas na vyřešení jednoho dotazu zůstal na obdobné časové dotaci jako v roce 2023, tedy přibližně 300 minut, přičemž nejjednodušší dotaz trval 60 minut a nesložitější 600 minut. To dokládá náročnost rešerše a zpracování informací do uceleného výsledku, včetně připomínek recenzenta.
Na činnosti LIC se aktivně podílelo 22 členů, zahrnujících akademické pracovníky Katedry sociální a klinické farmacie FAF UK se specializací v oborech klinická farmacie, praktické a nemocniční lékárenství či odborníka z farmaceutického průmyslu a zástupce tuzemských i mezinárodních odborných společností, postgraduální studenty v oboru klinická a sociální farmacie, klinické farmaceuty Nemocniční lékárny FN HK a klinického farmakologa FN HK.
Spolupráce a prezentace činnosti LIC
Rok 2024 byl pro LIC FAF UK a FN HK významný tím, že uplynulo 30 let od jeho založení. V rámci XXVI. ročníku Sympozia klinické farmacie René Macha v Mikulově zazněla od vedoucí LIC PharmDr. Kateřiny Malé, Ph.D. přehledová přednáška o činnosti LIC napříč jeho existencí. Dále byla erudice LIC využita v rámci workshopu téže konference pod vedením dr. Malé a PharmDr. Anny Oleárové, Ph.D., kde byla diskutována práce s informacemi o léčivech u těhotných a kojících žen. Tento workshop navázal na úspěšný půldenní mezinárodní workshop se stejnou problematikou konaný pod hlavičkou European Society of Clinical Pharmacy v Bratislavě. Právě oblast farmakoterapie používané u těhotných a kojících žen bude i nadále v LIC rozvíjena a v roce 2025 se očekávají publikace v odborných recenzovaných periodicích a pokračování workshopů, respektive online webinářů. Dané téma, stejně jako činnost LIC, je navíc od roku 2024 podpořena grantově v rámci projektu BIPOLE (Biomedicínské indikátory pro personalizovanou medicínu), operačního programu Jana Amose Komenského.
LIC se dále podílelo na zpracování podkladů v oblasti vyhrazených léčiv pro Českou lékárnickou komoru (ČLnK). Spolupráce zahrnovala připomínkování novelizační vyhlášky č. 460/2023 Sb., účinné od 1. ledna 2024. Diskutovány byly otázky zařazení pantoprazolu, ibuprofenu, paracetamolu, cetirizinu, levocetirizinu a topického diklofenaku mezi vyhrazená léčiva. Zpracování jednoho dotazu trvalo přibližně sedm hodin a zahrnovalo rešerše v informačních zdrojích z oblasti farmakovigilance a bezpečnosti léčiv. Na zpracování se pod odborným vedením členů LIC podílely pregraduální studentky 5. úseku studia Farmacie. V rámci další spolupráce s ČLnK byl do LIC zaslán dotaz s požadavkem pomoci nalézt vhodné odborné informační zdroje, které pomohou aktualizaci doporučeného postupu týkajícího se stále narůstajícího množství látek ovlivňujících pozornost a řízení.
V neposlední řadě LIC nabízí dvoudenní odborné stáže pro farmaceuty a lékaře, kteří by si chtěli prohloubit znalosti v oblasti informačních zdrojů a základů farmakoepidemiologie a zkusit si vyřešit některé lékové dotazy, které jsou do LIC zasílány.
30 let činnosti LIC
V České republice bylo právě před 30 lety založeno LIC FAF UK a FN HK, které ročně zpracovává desítky lékových dotazů zaměřených na různé oblasti farmakoterapie. Od svého založení to čítá kolem 2500 lékových dotazů, přičemž spektrum dotazů se postupně měnilo tak, jak se měnil přístup k informačním zdrojům a uplatnění farmaceuta v péči o pacienta. Dalo by se konstatovat, že v první dekádě fungování centra bylo hlavní náplní zjistit informace o dostupnosti, složení a kvalitě léčivých přípravků. V následujícím období již převažovaly lékové dotazy zaměřené na vlastní používání léčiv u pacientů, tj. zjišťování relevantních indikací a kontraindikací, možností off-label podání, nežádoucích účinků nebo lékových interakcí. V současnosti jsou dotazy velice komplexní a mnohdy je nutné řešit více farmakoterapeutických otázek najednou. Proto vedle znalosti principů práce s informačními zdroji a kritického hodnocení nalezených informací je třeba zdůraznit nutnost klinického úsudku a mezioborové spolupráce.
Toto jubileum je příležitostí k reflexi dosavadních úspěchů a vytyčení dalších cílů, mezi něž patří i zefektivnění práce s informačními zdroji a možnosti využití moderních technologií včetně umělé inteligence. Věříme, že i v dalším období budeme moci nabízet služby zdravotnickým profesionálům v řešení různě složitých aspektů farmakoterapie a děkujeme všem, kteří s námi spolupracují a sdílejí tuto atraktivní práci s informacemi o léčivech.
Text: PharmDr. Kateřina Malá, Ph.D., PharmDr. Petra Rozsívalová, PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.