Farmaceutická fakulta UK má výzkumný projekt za půl miliardy korun

09.07.2024

„Těším se na to a opravdu se nebojím. Z předchozích rovněž mnohamilionových projektů na fakultě vím, že máme skvělé lidi, kteří mají rádi vědu a umí ji dělat na špičkové úrovni,“ říká k téměř půlmiliardovému projektu NetPharm jeho garant, profesor Petr Pávek z Katedry farmakologie a toxikologie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.

prof. Pávek

Farmaceutická fakulta UK v březnu odstartovala svůj dosud největší výzkumný projekt – Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách (NetPharm). Projekt s rozpočtem 495,5 milionu korun podpořila evropská dotace z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), výzvy Špičkový výzkum (v této výzvě byly za Univerzitu Karlovu úspěšné také PřF UK a FF UK – pozn. red.). Pro Farmaceutickou fakultu UK to ovšem není první takový úspěch. Loni dokončila dva podobně zásadní projekty EFSA-CDN a STARSS. „NetPharm ještě více upevní naše dosavadní vazby na mezinárodní úrovni,“ říká jeho odborný manažer, profesor Petr Pávek.

Největší hráči v české farmacii

M. Hubáček

Čtyřletý projekt NetPharm sdružuje pět nejvýznamnějších institucí na poli vývoje léčiv v České republice, kteří spolu dlouhodobě spolupracují (vedle Farmaceutické fakulty a Lékařské fakulty v Hradci Králové UK, také Vysokou školu chemicko-technologickou, výzkumné centrum CEITEC Masarykovy univerzity, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a Ústav makromolekulární chemie AV ČR – pozn. red.). „Díky projektu můžeme výrazně pokročit v našich už nastavených dlouhodobých spolupracích a zajistit jim lepší financování,“ vysvětluje Martin Hubáček (na obrázku vpravo), který na FaF UK řídí Oddělení grantové podpory a strategického rozvoje a zároveň je hlavním projektovým manažerem NetPharm.

Seniorní výzkumníci, kteří vedou týmy čítající celkově téměř sto osmdesát odborníků, si stanovili tři základní cíle. Vyvinout pokročilé terapie, respektive nové malé molekuly, zaměřené na léčbu zejména civilizačních onemocnění nebo těch, jež dosud efektivní léčbě odolávala. Za druhé se zaměří na vývoj nových formulací u již zavedených léčiv, jimž udělí nové vlastnosti, například přesnější transport nebo méně nežádoucích účinků. „Vyvinout zcela nové léčivo je dlouhodobý a nesmírně drahý proces. V našich podmínkách proto realizace nových formulací dává větší smysl,“ objasňuje jeden z cílů profesor Pávek s tím, že právě proto je jedním z klíčových partnerů projektu firma Zentiva, která se na výrobu generických léčivých přípravků specializuje. Třetí oblastí, jíž se tým NetPharm plánuje věnovat, jsou nové, citlivější a přesnější diagnostické prostředky nebo léčebné postupy, které by měly pomoci hlavně zranitelným skupinám pacientů, jako jsou těhotné ženy, pacienti s onkologickým onemocněním nebo senioři.

Chceme patenty

V žádosti o prestižní výzvu OP JAK, kterou podle inženýra Martina Hubáčka zvládly zapojené instituce připravit během pár měsíců, si kladou výzkumníci další nemalé cíle. Například počítají s 218 publikacemi v těch nejprestižnějších vědeckých časopisech (Q1). Věří také v získání až jedenácti patentů na úrovni PCT (mezinárodní patentová smlouva Patent Cooperation Treaty). „Projekt je velmi ambiciózní, ale realizovatelný. Jsou do něj totiž zapojeny špičkové instituce, jež mají určitý zavedený rytmus publikování i vědecké činnosti. NetPharm jim umožní ho nejen zachovat, ale ještě zvýšit,“ je přesvědčen profesor Pávek s tím, že při rozpočtu téměř půl miliardy korun není prostor na výmluvy.

„Nemůžeme se už odkazovat na to, že nemáme peníze dělat špičkovou vědu. Naopak teď musíme dokázat, že umíme prostředky efektivně využít, a přinést špičkové výsledky,“ dodává. Že by nedosáhli stanovených cílů, si vůbec nedovede představit. Vývoji léčiv se věnuje patnáct let, za tu dobu stál u řady významných projektů Farmaceutické fakulty UK a se všemi klíčovými pracovníky i z dalších čtyř institucí, které jsou do NetPharm zapojeny, se zná osobně a ví, čemu se jednotlivé týmy věnují. „Moje hlavní role bude dále stimulovat spolupráci, výsledky, případně řešit nějaké problémy, ale těch se nebojím, protože si myslím, že se podařilo vybrat dobré pracovníky. Z předchozích zkušeností vím, že toto je hlavní předpoklad úspěchu, protože tito lidé opravdu chtějí dělat špičkovou vědu,“ říká s tím, že překvapení samozřejmě očekává, ale vlastně se na ně těší.

„Farmacie je bouřlivá a napínavá věda,“ usmívá se Petr Pávek. Za skvělý závěr by považoval, pokud by se alespoň některé vědecké poznatky podařilo dostat do fáze úspěšně ukončeného preklinického výzkumu. „Je to velice riskantní, protože v preklinickém výzkumu máte určitý algoritmus vývoje, a léčivo může v každé jeho fázi selhat. Je to v podstatě takový žebřík, kdy se pod vámi může kdykoli podlomit příčka v každém následném kroku vývoje algoritmu. Ale je-li invence, vtip, nápad a odvaha pustit se do vývoje léčiv, tento projekt má finanční rezervy, aby takovýto výzkum podpořil,“ domnívá se profesor Pávek.

3.jpg
„Doktorandi, a především postdoci jsou základ kvalitního výzkumu. Vědě se mohou věnovat na sto procent,“ říká Petr Pávek.

NetPharmem to nekončí

Podle manažera projektu, Martina Hubáčka, se většina odborníků z Farmaceutické fakulty UK do projektu zapojila hned se startem NetPharm v březnu. Průběžně se ale vypisují další pozice a fakulta očekává nástup až čtyřiceti nových pracovníků. „Samozřejmě je zde možnost, že těm, kteří se osvědčí, bude nabídnuta pozice s delší perspektivou, protože NetPharmem nekončíme,“ upozorňuje Martin Hubáček. Projekt bude mít v reálu mnohem delší životnost než oficiálně stanovené čtyři roky. Navážou na něj totiž další výzkumné aktivity. Farmaceutická fakulta UK plánuje spolu s partnery podat čtyřiačtyřicet grantů z národních zdrojů a čtyřiadvacet mezinárodních, například typu Horizon Europe. Jak profesor Pávek, tak inženýr Hubáček se shodují na tom, že projekt NetPharm je sice unikátní svým rozpočtem, ale co se významu pro rozvoj nových vědeckých poznatků týká, rozhodně není na fakultě ojedinělý. „Spuštění NetPharm vnímám jako velké zadostiučinění – další projekt, který plynule navazuje na ty již ukončené. Neustále se posouváme dál a stejně tak bude i po realizaci NetPharmu,“ uzavírá Hubáček.

 

Článek je převzatý z magazínu UK Forum.

 

Text: Jitka Jiřičková
Foto: Michal Novotný

© 2023 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS