Univerzita Karlova v Hradci Králové i v letošním roce vyslala sportovce na České akademické hry, tentokrát do Olomouce. V hanácké metropoli probíhaly boje o titul Akademický mistr/mistryně v termínu 2. – 7. září 2021 a našim sportovcům se opět dařilo. V silné konkurenci vybojovali několik předních umístění. Studenti obou hradeckých fakult UK se neztratili.
V tomto rozhovoru bych čtenáře rád seznámil s naší letošní nejúspěšnější účastnicí akademických her, studentkou Farmaceutické fakulty UK, a především sympatickou slečnou, Hanou Strakovou. Její hlavní disciplínou je kumite, jedna ze tří součástí karate, kde se bojuje proti soupeři. A to, jak se bojuje s náročným studiem a tvrdým tréninkem, se dozvíte přímo od Hany.
Ahoj Hano, vítám tě u nás na Katedře tělesné výchovy a blahopřeji k zisku dvou bronzových medailí z kumite kategorie do 68 kg a kategorie open. Jak ses dostala ke sportu, čím jsi začínala?
Hana: Pořádně až na šestiletém gymnáziu ve Dvoře Králové. Vždy jsem chtěla dělat bojový sport, a tak jsem šla ve čtrnácti letech na nábor do klubu Karatedo Dvůr Králové a bylo rozhodnuto.
Jak často trénuješ? Pomáhá ti trénink při studiu?
Trénuji ve Dvoře Králové 3x týdně 2 hodiny. Je to pro mě odreagování od studia a běžných problémů. Na tréninku jsem proto, abych nemyslela na nic jiného a hodila problémy za hlavu, jdu se poprat.
Čemu se věnuješ ve volném čase, zbývá-li ti nějaký?
Ráda čtu fantasy, horory, hlavně když se tam něco děje, moje srdcová záležitost je Stephen King. Pořídila jsem si psa, se kterým chodím na túry, a zajímám se o historický šerm, hlavně v období Třicetileté války. O víkendu 17. – 18. září bude bitva na Bíle hoře, jdu tam s píkou.
Na letošních Českých akademických hrách jsi získala dvě bronzové medaile. Jak velká byla na hrách konkurence? Závodilo se ti dobře?
Byly to první medaile za Farmaceutickou fakultu UK. Konkurence byla velká, když jsem viděla soupisku, bylo mi jasné, že to bude hodně těžké. Mladé silné holky, jedna reprezentantka vedle druhé, ale šla jsem do toho s čistou hlavou a závodilo se mi dobře, neměla jsem co ztratit a povedlo se.
Těšíš se na akademické hry? Jsou v něčem jiné než „běžné“ závody?
Na „akademičkách“ byla přátelská atmosféra, s „holkama jsme pokecaly“ a závody jsem si užila. Jsme tam všechny podobně staré a je to více komorní než národní poháry. Také mě baví, že na hrách je stále zachována kategorie open, kde se potkám s holkami z jiných váhových kategorií, na pohárech ji bohužel zrušili.
Máš nějaký rituál před startem? Něco, čím se připravíš na zápas?
Rozcvička, uklidnit se a srovnat hlavu, připravit se na soupeřku, většinou je znám, přemýšlím o taktice, jaké techniky použiji. Ale hlavně čistá hlava, pak to jde. Trenér říká, že nejlepší závody mám, když jsem naštvaná, třeba po nezdařené zkoušce.
Co tě žene kupředu? Jaká je tvá motivace? Máš nějaký cíl, kam směřuješ?
Vrcholem je pro mě mistrovství republiky, i dostat se tam beru jako úspěch. Loni jsem brala třetí místo, bylo tam hodně stejných holek jako letos na akademických hrách. Možná bych se jednou chtěla věnovat tréninku dětí, občas už vypomáhám u nás v Karatedu.
Co plánuješ do budoucna za závody? Máš letos ještě další velké závody?
10. září je národní pohár v karate, tam se určitě pojedu poprat.
Ale vždyť budeš na bitvě na Bílé hoře s píkou?
To jo, ale odskočím si na závody a zase se vrátím, ale píku s sebou neberu.
Máš oblíbený závod nebo sportovní akci, kam bys nás chtěla pozvat?
V Pardubicích se 9. října koná národní pohár v karate, tam se těším, není to daleko. Také se určitě někdy přijďte podívat na historické bitvy, je to dobrý trénink, výstroj a výzbroj něco váží, třeba se potkáme v první linii.
Jsem rád, že sis, Hanko, udělala čas a přišla na kávu a kus řeči na katedru KTV. Přeji ti do budoucna spoustu úspěšných kumite nejen na tatami.
Mgr. Tomáš Válek, Katedra tělesné výchovy
Foto: Archív Hany Strakové