Ve dnech 28. srpna - 1. září 2016 se v argentinském Buenos Aires konal v pořadí již 76. výroční kongres FIP (International Pharmaceutical Federation - Mezinárodní federace farmaceutů) sdružující a reprezentující více než tři miliony farmaceutů ze 134 členských organizacích po celém světě.
Více než dvě tisícovky účastníků ze sto jedenácti států světa - a mezi nimi i pět z České republiky - se letos sešlo, aby diskutovali a sdíleli zkušenosti zejména v oblasti vědy a výzkumu, mezioborového vzdělávání a spolupráce. Letošním kongresem se jako červená nit táhla dvě hlavní témata – jedno pro přítomné děkany, profesory a farmaceuty působící v akademické sféře. Tím byla Globální konference o vzdělávání farmaceutů, která se uskuteční v listopadu 2016 v čínském Nanjing. A potom druhé hlavní téma kongresu, kterým bylo “Reducing the Global burden of disease – Rising to the Challenge” (“Snížení globálních následků nemocí – čelem k výzvě”). Burden of disease je modelovací technika, která umožňuje vyjádřit ztráty ze snížení kvality života a smrti ve finančních prostředcích pomocí tzv. DALY – disability-adjusted-life-years.
Na fotografii zleva: PharmDr. Lubomír Chudoba, Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D., Dr. Carmen Peña (prezidentka FIP), Mgr. Jakub Weber a PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Celosvětově 9 z 10 hlavních příčin úmrtí je zapříčiněno nemocemi – kardiovaskulární selhání, cévní mozková příhoda, HIV/AIDS, chronická obstrukční plicní nemoc, rakovina plic, diabetes... Ale následky nemoci nejsou jen o zkrácení života jako takového, ale i o snížení kvality života kvůli nemoci. Proto se objevují snahy o změnu v přístupu a posun paradigmatu směrem od zdravotnického systému zaměřeného na nemoci směrem na zdravotnický systém, který by byl zaměřený na zdraví s hlavní výzvou jak zdraví udržet a zachovat, což pro práci farmaceuta znamená, že lékárna se musí stát centem prevence a zdravotní osvěty.
Další kongres se bude konat v roce 2017 v jihokorejském Soulu s tématem “Medicines and Beyond! The Soul of Pharmacy” (Duše farmacie – více než jen léky) se zaměřením na nové způsoby, jak by farmaceuti mohli pacientům poskytovat více než jen jejich léky.
V tomto článku se zaměřím primárně na části kongresu, které se soustředily na vzdělávání farmaceutů. Témata týkající se např. farmacie v Argentině, eHealth nebo tzv. Big data jsou obsahem článku v Časopise českých lékárníků.
Globální konference o vzdělávání ve farmacii
V letošním roce se uskuteční vůbec první globální konference o vzdělávání ve farmacii. Jak se svém sdělení řekl i prof. Ian Bates: „Jedná se o skutečně historický okamžik. Vůbec poprvé budou spolu diskutovat zástupci farmaceutů, výzkumníků (pozn. FIP používá termín „pharmaceutical scientist“) a zástupci regulačních autorit na globální úrovni o budoucnosti vzdělávání ve farmacii.“
V Naijingu se budou mimo jiné diskutovat vize („Global Vision for the Workforce and Workforce Development“) pro vzdělávání a 13 cílů tzv. „Workforce development goals“ (Cíle ve vzdělávání pracovní síly), které jsou navrhnuté FIP a jsou otevřené k diskusi široké odborné veřejnosti do 30. září na http://www.fip.org/nanjing2016/public_consultation
Konference má za úkol sjednotit názor světové komunity farmaceutů na to, jakým způsobem se má v budoucnu směřovat vzdělávání farmaceutů tak, aby absolventi byli co nejlépe připraveni pro práci jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Tento globální konsensus se potom má stát oporou a argumentem ve vyjednávání jednotlivých národních organizací a univerzit se státní správou tak, aby bylo dosaženo žádoucí změny.
Po celém světě se role lékárníků výrazně mění z výdejce léků na zdravotnického profesionála, který poskytuje klinické služby orientované na pacienta a tímto směrem je potřeba upravit i vzdělávání tak, aby absolventi byli připraveni být hybným motorem této změny.
Děkanské fórum
Součástí kongresu tradičně bývá také setkání děkanů farmaceutických fakult z celého světa sdružených do FIP Academic Institution Membership, kde měla Česká republika letos konečně po letech zastoupení v osobě prof. Františka Štauda, proděkana Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Náplní děkanského symposia bylo letos především zamyšlení, jak mohou fakulty ve své výuce držet krok s raketovou rychlostí se rozvíjejícími novými technologiemi.
Další diskutované téma, které ovšem zůstalo mezi účastníky jako nevyřešená otázka - bylo jak využít každým okamžikem generovaná data (tzv. Big Data) pro benefit pacienta? Jak posunout zdravotnické systémy ze současné pozice, kdy jsou zaměřeny na léčení nemoci, na možnosti jak nemoci odhalit, než vůbec přijdou a předcházet jim. To vše za pomoci analýzy dat.
Zdravý člověk má své denní návyky, které lze sledovat, dokumentovat a i zrekonstruovat na základě např. sledování signálu mobilního telefonu. Pokud se zdravotní stav člověka začne měnit, začnou se měnit i návyky – cesta do práce trvá déle, chodí častěji na toaletu, volí cestu výtahem místo po schodech, běžné denní činnosti trvají déle…
Aplikace do zdravotnictví je jasná pro (zejména komerční) pojišťovny, které tímto způsobem budou schopny kalkulovat náklady pojištěnců. Také státní správa bude moci modelovat budoucí vývoj zdravotního stavu obyvatelstva a predikovat výskyt nemocí a cílit preventivní aktivity. Otázka je, co výzkum nových léků? Modelování účinnosti molekul na základě genetického profilu pacienta a následné vymezení indikace pro přesný genotyp pacienta?
Health literacy
Hlavním tématem úvodních plenárních přednášek celého kongresu byla především tzv. „health literacy“, tedy zdravotní gramotnost, což znamená, jak moc jsou pacienti schopni porozumět pokynům, které dostávají od svého lékaře nebo lékárníka a jak jsou schopni porozumět psané informaci v příbalovém letáku nebo informačním zdrojům na internetu.
Překvapivé bylo sdělení dr. Nutbeama z Velké Británie, který prezentoval výsledky výzkumů, podle kterých např. v Austrálii 60 % populace má problémy s pochopením pokynů svých zdravotníků. A v Evropě na tom jsme jen o trochu lépe – plná polovina populace má problém porozumět pokynům (Sørensen K, Pelikan JM, Röthlin F, et al. Health literacy in Europe: comparative results of the European health literacy survey (HLS-EU). The European Journal of Public Health. 2015;25(6):1053-1058. doi:10.1093/eurpub/ckv043.).
A zde podle dr. Nutbeama leží jedna z velkých možností jak zvýšit efektivitu terapie – nutno cvičit lékaře a především lékárníky, kteří mají na pacienta více času než lékaři a jsou posledním článkem celého řetězce, aby si s pacientem aktivně ověřili porozumění pokynům, personalizovali své sdělení a také navrhoval do širšího povědomí rozšířit metodu teach-back (více v publikovaném článku: Carlisle, A., Jacobson, K. L., Di Francesco, L., & Parker, R. M. (2011). Practical Strategies to Improve Communication With Patients. Pharmacy and Therapeutics, 36(9), 576–589.).
Následovala přednáška dr. Wuliji ze Světové zdravotnické organizace, která se vesměs zaměřovala na zdůraznění klíčové role prevence a zdravotnické osvěty – z nejčastějších nemocí jich může být až 60 % ovlivněno lidmi (buď změnou chování, nebo změnou prostředí) a tedy je jim možno předcházet.
Dr. Wuliji také zdůraznila, že na rozdíl od minulosti, kdy investice do zdravotnictví byly vládami chápány jako brzda ekonomiky, toto vnímání se mění a to dokonce tak, že každý dolar investovaný do zdravotnictví se vrátí až devětkrát.
PharmAcademy.org
Pod patronací Monash University v Austrálii již druhým rokem funguje platforma PharmAcademy.org, která byla vytvořena jako prostor pro sdílení materiálů, informací a zkušeností farmaceutů z celého světa.
Na letošní recepci byly prezentovány výsledky roční činnosti platformy a diskutováno, jak dále rozvíjet aktivity – např. zařazení Pharmacy Education Journal do nabídky bylo pozitivně hodnoceno.
Nově byl také představen projekt Pharmville – online zdroj materiálů pro použití při výuce, ukazující mj. konkrétní příběhy pacientů s různými indikacemi, které mohou být použity k obohacení hodin. Další informace na webu: www.pharmville.monash.
Více o projektech a zdrojích na webových stránkách platformy: www.PharmAcademy.org
Fórum o Mezioborovém vzdělávání
Letošní ročník fóra o mezioborovém vzdělávání (Inter-professional Education – IPE) tradičně pořádaného v rámci FIP kongresu, byl zajímavý jednohlasným konsensem o nutnosti zavedení IPE do praxe. Pomoci by měly jak aktivity „ze shora“ – tlak FIPed na děkany sdružené v Akademické sekci FIP, podpora FIP směrem ke svým členským organizacím, tak i postup ze zdola nahoru přes studenty.
Mezioborová spolupráce v praxi funguje poměrně běžně (viz. týmy složené ze sester, lékařů a farmaceutů na mnoha jednotkách intenzivní péče), nicméně zavedení IPE na univerzitách má ve světě (i u nás) stále velké mezery.
Mezi přítomnými bylo také pozitivně přijato americkými kolegy prezentované Národní centrum pro mezioborovou praxi a vzdělávání, které nabízí velké množství edukačních materiálů a popis úspěšně realizovaných projektů napříč Spojenými státy americkými. Více informací na: https://nexusipe.org.
Další inspirací pro zavádění IPE do praxe potom můžou být i nově vydané guideliny britské CAIPE (Center for Advancement of Interprofessional Education): http://caipe.org.uk.
FIPed Report 2016: „Transforming Our Workforce“
Letošní publikace FIPed (FIP Educational Initiative) mapuje aktivity, které FIPed za posledních deset let své existence vedl, popisuje nástroje a evidence, na kterých byly projekty aplikovány na národní úroveň, a také dává příklad úspěšných projektů spolu s jejich dopadem na společnosti.
Více informací a publikace ke stažení na www.fip.org.
Závěrem
A co jsme si z kongresu odvezli? Kromě množství kontaktů, inspirace a nových poznatků potom také především údiv, co všechno ve světě lze s pomocí někde vytrvalosti při jednáních, někde s použitím nejnovějších technologií, dosáhnout. Tak se snažme…
Na tomto místě bych rád poděkoval Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy a České lékárnické komoře za podporu při účasti na kongresu.
Autor textu: Mgr. Jakub Weber