23. květen 2017 byl dnem, kdy zámek Libochovice nedaleko Roudnice nad Labem, patřil cele farmaceutům. Toho dne zde totiž bylo uděleno nejvyšší vyznamenání České lékařské společnosti zakladateli Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, tedy Medaile Jana Evangelisty Purkyně, prof. RNDr. Jaroslavovi Květinovi, DrSc., dr.h.c.
Slavnostní akt zahájil předseda ČLS prof. Štěpán Svačina a její místopředseda prof. Vladimír Palička. Oba vyzvedli zásluhy prof. Květiny o české zdravotnictví, především v oblasti rozvoje klinické farmacie a farmakologie.
Dále vystoupili jeho žáci – prof. Martin Doležal, současný předseda České farmaceutické společnosti, který zhodnotil zásluhy vyznamenaného o Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové, a prof. Jiří Vlček, který je pokračovatelem prof. Květiny právě v oblasti klinické farmacie.
O zapojení prof. Květiny do kontextu české a evropské farmakologie hovořil prof. Pavel Anzenbacher z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a o současné vědecké aktivitě prof. Květiny vedoucí katedry interních oborů Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. Jan Bureš.
Přítomni byli rovněž představitelé hradeckých fakult Univerzity Karlovy, kolegové, spolupracovníci a přátelé pana profesora.
Ze všech příspěvků, které byly předneseny, jednoznačně vyplynulo, jak významný přínos pro rozvoj farmaceutické a farmakologické vědy mělo působení prof. Květiny doma i v zahraničí. Je stále představitelem srovnávací a experimentální farmakologie v našich zemích, ale především, stále je vzorem pro všechny klinické farmaceuty, kteří si pomalu, i když velmi pracně, získávají své místo na slunci v současném zdravotnickém systému. Pro nás ostatní, kteří se farmakologii a klinické farmacii nevěnujeme, byl a je vynikajícím učitelem, který dokázal pro farmacii získat značný počet svých studentů. Osobně za zvláště významný považuji, neboť jsem také jeho žákem, jeho přístup ke vědě, jeho důsledné propojování znalostí z různých oborů (farmacie je vědním oborem multidisciplinárním), ale především způsob myšlení, kterým své žáky „nakazil“. Tedy tím, že na léčení farmaky je nutné pohlížet jako na komplexní děj, ve kterém se střetávají vlastnosti léčiva s vlastnostmi nemocného organismu. Že léčiva jsou chemické sloučeniny, které jednak zasahují do fyziologických funkcí organismu – nemocného, ale i zdravého – ale také mohou spolu při společném podávání reagovat a zároveň mohou, v nevhodných kombinacích, ztracené zdraví ještě více podlomit. Tato na první pohled jednoduchá a logická zásada obsahuje snad kompletní problematiku farmakoterapie – snažit se o to, aby vlastní léčba nebyla horší, nežli nemoc sama.
Pane profesore, z celého srdce Vám blahopřejeme a my, kteří Vás známe, víme, že toto vyznamenání je ve správných rukou, že jste si jej svým celoživotním dílem skutečně zasloužil. A věříme, že se od vás, při společných diskusích, ještě mnohému naučíme.
Alexandr Hrabálek
proděkan Farmaceutické fakulty UK
Autorem fotografií je Mgr. Jiří Kotlář