Mají Češi klíč k TBC?

Zdroj: 21. Století | Autor: Jan Martinec | Datum zveřejnění: 18.03.2019


Čeští vědci se opět dočkali mezinárodního uznání, když vynalezli látku schopnou likvidovat i ty kmeny tuberkulózy, které směle odolávají všem dosud dostupným lékům. Výsledky jejich práce nedávno odkoupili Američané, kteří by měli zajistit vývoj případného léku. Vyhráno však ještě zdaleka není.

Tým královéhradeckých vědců z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy dokázal vytvořit zcela nový typ látek, které účinkují na standardní i extrémně rezistentní kmeny tuberkulózy. Práce českých odborníků je tedy novou nadějí pro miliony nemocných po celém světě, jejichž počet neustále narůstá.

CO DOKÁŽE UDĚLAT ČESKÁ NOVINKA?
„Výhodou je účinnost proti takzvaným spícím kmenům mykobakterií. Ty přežívají skrytě v organismu a čekají na vhodnou příležitost, aby se aktivovaly a onemocnění mohlo propuknout,“ popisuje novinku člen výzkumného týmu Jaroslav Roh. Mykobakterie v tomto spícím stadiu jsou velmi špatně zasažitelné většinou antituberkulotik. „Naše látky jsou proti těmto kmenům účinné,“ dodává Roh.

Ještě v polovině 20. století to přitom vypadalo, že bude tuberkulóza brzy zcela potlačena a přestane pro lidstvo představovat závažnější riziko. Opak byl však pravdou a moderní svět nadále čelí vysoké úmrtnosti, způsobené touto vysoce nakažlivou nemocí. První krok k vývoji mimořádně účinného léku tak ani nemohl přijít ve vhodnější dobu. Tuberkulóza patří světově mezi deset nejčastějších příčin úmrtí a je jednoznačně nejčastější příčinou úmrtí u HIV pozitivních pacientů. „Z tohoto důvodu je výzkum v oblasti nových antituberkuloticky aktivních látek velmi aktuální,“ konstatuje Roh.

NELEHKÁ CESTA K NEJISTÉMU VÝSLEDKU
Jak už to bývá, předchází vzniku velkých věcí dlouhá cesta lemovaná překážkami, které je třeba překonat. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy se vědci opakovaně dostali do úzkých. Připraveno bylo totiž několik stovek sloučenin na bázi takzvaných heterocyklů. Další člen vědeckého týmu Alexandr Hrabálek k tomu dodává: „Teprve zavedením určitých strukturálních faktorů do cílových molekul jsme nalezli poněkud přímější cestu, na jejímž konci je zatím tato poslední sloučenina.“

Trnitá cesta k „zázračnému“ léku totiž není ani zdaleka u konce. Objevená látka totiž sama o sobě lékem není a bude třeba ještě hodně práce, aby se jím stala. Další plánované testy mohou trvat i několik let. A stačí jediný neúspěch, aby se celý projekt dostal do slepé uličky, ze které už nemusí být návratu. „Může se zjistit, že nová látka má vedlejší účinky tak závažné, že je jako léčivo nepoužitelná. V tom je náš výzkum jednak krásný, ale také zrádný,“ shrnuje rizika celého výzkumného projektu Alexandr Hrabálek.

V ÚSPĚCH VĚŘÍ I AMERIČANÉ
Navzdory nejasnému výsledku celého projektu stvrdila jeho nezpochybnitelnou unikátnost americká společnost Svenox Pharmaceuticals, která od českých odborníků výsledky práce odkoupila a ve smlouvě se zavázala, že v případě úspěšného dokončení testování zajistí finální výrobu léku.

Vyjde-li tedy všechno tak, jak má, mohly by léky za relativně krátkou dobu pokrýt oblast celého světa, Amerikou počínaje a Afrikou konče. Samotný zájem Američanů o lék znamená pro českou univerzitu velký úspěch, který by mohl vygradovat v případě úspěšného dokončení léku. Univerzitě i na ní působícím vědcům by to dodalo nejen na potřebné vědecké prestiži, ale rozšířilo by to i její finanční možnosti při plánování dalších podobných výzkumů. „Prokáže-li se účinnost látek tak, jak předpokládáme, bavíme se o částce v desítkách milionů korun plus procenta z výnosů, “ upřesňuje ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP) Otomar Sláma. Právě CUIP je totiž jakýmsi prostředníkem mezi akademickou půdou a obchodním proostředím, takže jeho role v celém procesu může být značná.

ZRÁDNÝ BACIL ZABÍJÍ MILIONY LIDÍ
Přestože je tuberkulóza v civilizovaných státech dosud považována za výhradní problém bezdomovců či migrantů z chudých zemí, nelze zcela přehlížet skutečnost, že se jedná o nejběžnější onemocnění způsobené bakterií, na které rok co rok umírá přes milion lidí. Nejznámnější je v plicní formě, ale existuje také forma kostní či tuberkulóza močových cest. Původce však bývá většinou stejný - bakterie Mycobacterium tuberculosis, přezdívaná Kochův bacil podle jejího objevitele Roberta Kocha (1843-1910), který ji v roce 1882 jako první izoloval. Nemoc lze „chytit“ výhradně od nakaženého člověka. Dochází k tomu tak, že bakterie v těle, nejčastěji v plicích, utvoří zánětlivé ložisko, které se opouzdří. Bakterie navíc mohou cestovat po těle a tvořit ložiska i jinde, například v kostech. Pokud ložisko praskne a bakterie se šíří dál, jedná se o tzv. otevřenou tuberkulózu a nemocný se v této fázi stává nakažlivým.

JAKÉMU NEBEZPEČÍ VLASTNĚ ČELÍME?
Zatímco zdravý imunitní systém se s hrozbou většinou úspěšně popere, oslabená imu nita např. pacientů s HIV tu sílu nemá a nemocných s „tuberou“ postupně přibývá. V první fázi nemusí člověk ani postřehnout, že nějakou nemocí trpí. Další úskalí tuberkulózy totiž tkví v jejím nenápadném vstupu do těla, kde se bakterie usadí a vyčkává na vhodnou chvíli. Prvními pozorovatelnými příznaky pak může být únava, nechutenství, úbytek hmotnosti, zvýšená teplota a suchý kašel, který se později mění na kašel vlhký. Není proto divu, že řada pacientů může svádět takové příznaky na obyčejné nachlazení nebo chřipku.

DOJDE K NÁVRATU POVINNÉHO OČKOVÁNÍ?
V České republice není výskyt TBC nijak závratný. Přesto se zejména v souvislostí se současnou migrací a mírně rostoucím počtem pacientů začalo hovořit o znovuobnovení očkování proti této nemoci. V současnosti se v ČR očkují proti TBC jen rizikové skupiny dětí. Debata nad obnovou povinného očkování pro všechny děti však nadále pokračuje.

CO DOKÁŽE ANTIMIKROBIÁLNÍ LÉČIVO?
Pro lepší představu popisuje Alexander Hrabálek proces ničení bakterií následovně: „Tento děj si můžeme velmi zjednodušeně představit tak, jako když máme polyethylenový pytlík naplněný vodou a uděláme do něj dírku. Voda začne vytékat, popřípadě svým tlakem otvor zvětší a obsah pytlíku vyteče. A stejně, jako nebudeme mít nic ve zmíněném obalu, nezbude nic ani v bakterii.“ Podobně laické přirovnání pak použil i v případě zásahu do životních funkcí bakterie a přerušení jejich základních životních pochodů: „Je to asi tak, jako když se vám v motoru auta ucpe přívod paliva. Ještě chvilku jedete setrvačností, a pak se zastavíte úplně,“ dodal vědec na závěr. Tuberkuloza patří světově mezi deset nejčastějších príčin úmrtí.

ROBERT KOCH BYL PRVNÍ Je považován za zakladatele bakteriologie. Již v roce 1876 prokázal, že za nákazou anthraxem stojí bakterie Bacillus anthracis. Vypracoval tzv. Kochovy postuláty, které jsou souhrnem postupů a pravidel při prokazování původu nemoci. Tato pravidla se používají dodnes. Roku 1882 publikoval práci, v níž popsal jako původce TBC bakterii Mycobacterium tuberculosis, která bývá někdy označována i jako Kochův bacil. V roce 1905 obdržel za svoji práci Nobelovu cenu.

© 2019 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS