Lékárníci, majitelé lékáren i studenti farmacie požadují navýšení odměny lékárníků za práci. Místo 13 korun za signální výkon výdeje léčivých přípravků lékárníkem chtějí 30 korun, ministerstvo zdravotnictví ale v návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2018 počítá jen s 13 korunami. Majitelé lékáren pohrozili kvůli tomu výstražnou stávkou. Ministerstvo zdravotnictví se do ukončení připomínkového řízení nebude k obsahu vyhlášky vyjadřovat.
Situace lékáren v ČR je za současných podmínek neudržitelná, je nutné ihned napravit nespravedlivé a hlavně nedostatečné financování lékárenské péče, uvádí se v prohlášení z porady předsedů okresních sdružení lékárníků. Přerozdělení veřejných prostředků je nespravedlivé, změnit se má tak, aby stouply mzdy lékárníků ve veřejném sektoru na úroveň jejich nemocničních kolegů. Jejich platy na rozdíl od ostatních zdravotníků klesají.
Z jedinečných lékáren bylo v posledních letech bez náhrady uzavřeno několik desítek a dalších šest set je ve své existenci zásadně ohroženo. „Nedávno byla v našem okrese uzavřena lékárna v Železnici, která byla jediná v obci. Obyvatelé města se tak ocitli zcela bez lékárenské péče, protože za stávajících podmínek tam už nikdo jiný lékárnu neotevře,“ uvedla PharmDr. Alice Dvořáková, předsedkyně Okresního sdružení lékárníků Jičín.
Lékárníci poukazují na to, že jen revizemi cen a úhrad receptových léků ušetřil stát od roku 2007 minimálně 15,4 miliardy korun. „Lékárníci byli navíc ošizeni státem o 3,2 miliardy korun v důsledku neúplné kompenzace zrušených regulačních poplatků, které byly ostatním zdravotníkům kompenzovány v plné výši 30 korun,“ uvádí se v prohlášení, jež obdržela MT.
Celkem se podle lékárníků odčerpalo zhruba 18,6 miliardy korun. Každá lékárna tak byla z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nebo SÚKL v průměru ochuzena o 1,2 milionu korun, ty chybějí na mzdy, provoz, technologie a stále se rozšiřující státem nařízenou agendu.
„Požadujeme, aby po třech letech došlo ke skokovému navýšení výkonu v úhradové vyhlášce. Stát roky na lékárnících a dalších zaměstnancích lékáren šetřil. Je nezbytné, aby ze 17 miliard korun, které budou příští rok vybrány navíc na zdravotním pojištění, využil 1,02 miliardy korun na spravedlivé a především existenčně nutné dorovnání signálního výkonu na původní hodnotu 30 korun. Ať zůstanou i v roce 2018 zachované jedinečné lékárny, poskytující zdravotní péči téměř dvěma milionům občanů. Ať je umožněn další rozvoj kvalitní zdravotní péče a nutná úprava technologií ve všech lékárnách,“ uvedl PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory.
Požadavek stavovské organizace podpořil Spolek českých studentů farmacie z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. „Jsme přesvědčeni, že dlouhotrvající finanční podhodnocení lékárenství poškozuje obor jako takový. V době, kdy zanikají jedinečné lékárny, které poskytují lékárenskou péči téměř pětině obyvatel ČR, a dál se prohlubuje problém nerovnoměrného rozložení dostupnosti lékárenské péče na našem území, je nutné navýšit platby lékárnám,“ uvádí se v prohlášení, jež obdržela MT.
Bez dostatečného ohodnocení je znemožněn rozvoj lékárenské péče po vzoru zahraničních lékáren, kde služby jako revize farmakoterapie, monitorování chronicky nemocných pacientů či screening civilizačních chorob jsou nedílnou součástí práce lékárníka. Stejně tak se neinvestuje do technologií v lékárnách. „Jako studenti požadujeme, aby námi vybrané povolání nebylo přehlíženo, ale aby bylo přijímáno na stejné úrovni jako ostatní lékařské obory a podle toho náležitě ohodnoceno,“ uvedl prezident Spolku českých studentů farmacie Josef Kunrt.
Majitelé lékáren uvádějí, že lékárenství je jediným segmentem zdravotnictví, kterému dlouhodobě klesají příjmy ze zdravotního pojištění až na současných 16,74 procenta z celkových výdajů zdravotních pojišťoven, a je také jediným segmentem, kterému nebyly plně kompenzovány zrušené regulační poplatky.
Všechny náklady na vstupech, jako jsou energie, kancelářská a výpočetní technika, lékárenský SW, zpracování účetnictví a náklady na internetové připojení, se zdražují minimálně o inflaci již několikátý rok. V provozech tak dochází k ekonomickým tlakům, kdy příjmy klesají a náklady rostou. Stát na majitele lékáren přenáší další administrativní náklady v souvislosti s kontrolním hlášením, zavedením EET a připravovaným plošným spuštěním elektronických receptů. Řada lékáren musela propouštět zaměstnance nebo svůj provoz uzavřít.
„Pokud ministerstvo nezohlední oprávněné argumenty a požadavky segmentu lékáren, pak jsou majitelé lékáren připraveni přistoupit k výstražné stávce,“ reagoval na dotaz MT předseda Grémia majitelů lékáren Mgr. Marek Hampel. „Tato výstražná stávka má jediný cíl, a to upozornit veřejnost, pacienty, že lékárny jsou v ohrožení a zaniknou,“ dodal.
Majitelé lékáren nezpochybňují nutnost úspor v oblasti léků, jen za poslední tři roky tak systém získal pět miliard korun, trvají ale na tom, že odborná a administrativní práce lékárníka v lékárně musí být zaplacena. Nesouhlasí s tím, že se úspory přelévají do dalších segmentů či nákupu nákladných centrových léků, včetně poskytovaných bonusů. „Logicky pak tyto peníze chybějí ve veřejných lékárnách,“ shrnul Hampel.
Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2018 počítá s tím, že zdravotní pojišťovny na nákup zdravotní péče vydají zhruba 289 miliard korun. Největší částku navíc, o 9,2 miliardy korun oproti letošnímu roku, by měla dostat akutní lůžková péče a ambulance v nemocnicích. Z těchto peněz se bude platit také slíbené navýšení tarifních platů a mezd o deset procent. Vyhláška počítá také s kompenzací 170 milionů korun pro lékaře za zavedení povinného eReceptu. Lékárníci