Perla barokního lékárenství v Kuksu

Zdroj: Hospital in | Datum zveřejnění: 27.11.2015


Nedávno rekonstruovaný hospital ve východočeském Kuksu skrývá ve svých zdech druhou nejstarší zachovanou barokní lékárnu z roku 1743. Tu čtenářům HOSPITALin představujeme v dalším díle našeho seriálu. Dům byl založen hrabětem Františkem Antonínem Šporkem na počátku 18. století coby zaopatřovací ústav pro vojenské vysloužilce z okolí. K péči o stovku starců byl do Kuksu pozván řád milosrdných bratří, který zde provozoval nemocnici s farmaceutickým zázemím, které vedle lékárny představovala např. bylinná zahrada se sušárnou a ovocným sadem.

Do Kuksu přicházejí milosrdní bratři roku 1743 z Prostějova pod vedením převora Narcise Schöna. Působili zde v počtu dvanácti a vykonávali zdravotní a duchovní péči nad pacienty své nemocnice. Ta nejprve existovala v hospitalu na šesti lůžkách, které Šporkův zeť František Karel Rudolf Sweerts-Sporck navýšil v 50. letech 18. století na 34 a k ošetřování sem tak mohli být přijímáni i lidé z okolí, v drtivé většině muži nebo děti. Od samého počátku měl ústav k dispozici doktora medicíny, chirurga (ranhojiče), lékárníka a jeho asistenta.
Lékárna jako součást hospitalu má své kořeny již v Šporkově nadační listině hospitalu z roku 1696. Prakticky začala fungovat až koncem roku 1743 s příchodem lékárníka Theodosia Hüdera. Podle znaku milosrdných dostala lékárna později název „U Granátového jablka“, které nechal Hüder odlít na nejstarších kukských bronzových hmoždířích.
Z původního komplexu lékárenských místností se autenticky zachovala jen tato lékárenská oficína. Vnitřní zařízení a výzdoba pochází z 2.
poloviny 40. let 18. století. Nábytek je ve svém celku řešen architektonicky jako souvislý pás skříní zvaných repozitoria, které přerušují pouze okna a dveře. V oválných kartuších nad vrchní římsou repozitorií jsou vsazeny olejomalby představující různé patrony lékařů a lékárníků, z nichž jsou jménem známi pouze patroni lékárníků sv. Kosmas a sv. Damián.
Spolu s malovaným Kristem, který na prostor oficíny shlíží z malovaného stropu, symbolicky bděli nad prací skutečných milosrdných bratří, kteří tak pod tímto vícenásobným dohledem nemohli udělat v přípravě léků žádnou chybu. Lékárenský stůl - táru - zdobí tepaná granátová jabloň, jejíž větve zároveň sloužily jako věšáky na různá drobná zařízení jako např. vážky. Léky a léčiva se tu neuchovávaly jen v zásuvkách táry a repozitorií, ale především v lékárenských nádobkách - stojatkách. Původní dřevěné stojatky milosrdných bratří jsou červené a mají štítky se signaturami (názvy) ve zlaté barokové kartuši s granátovým jablkem na vrcholu. Byly určeny k uchovávání pevných léčiv a přípravků. Naproti tomu bílé baňaté fajánsové, keramické či porcelánové stojatky sloužily na vazké, polotuhé přípravky, lektvary, extrakty, masti. Tyto nádoby se uzavíraly zvířecí blanou nebo papírem, převázaným motouzem. Ze zajímavějších léčiv lze jmenovat: CRANIUM HUMANUM (části lidské lebky, používané v prášku nebo jako destilát proti epilepsii), OSSA DE CERVI (Ossa de corde cervi neboli kůstky z jeleního srdce) či OCUL. 9 CRUD. (Oculi cancrorum crudi neboli surová račí oka neupravovaná, používaná coby drť smíchaná s medem na dětské záchvaty).
Za prosklenými dvířky repozitorií se ukládala zvlášť účinná a jedovatá léčiva, klíč od nich měl pouze převor kukských milosrdných.
Chovanci hospitalu (almužníci) měli léky zdarma, Špork na jejich výrobu vyčlenil v nadaci každoroční částku 300 zl. Krom nadačních peněz se lékárna živila prodejem léků do okolí, první příjem se vykazuje v říjnu r.
1744. Pokud si ovšem kukští obyvatelé donesli vlastní suroviny, měl jim být přípravek uchystán zdarma. Provoz kukské lékárny končí na podzim 1945 spolu s odsunem kukského německého obyvatelstva. Samotný hospital byl ovšem zrušen již záhy po zabrání českého pohraničí roku 1938. Posledním řádovým lékárníkem tu byl PhMr. Aloisius Julius Quotidián, který působil později ve vatikánské lékárně.
V Hospitalu Kuks rovněž sídlí České farmaceutické muzeum (ČFM).
Muzeum je samostatným střediskem v rámci Univerzity Karlovy - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové.
Jako účelové zařízení fakulty vzniklo v roce 1994, ve své činnosti však navazuje na starší předchůdce, kterými bylo například Museum pharmaceuticum Pragense (Praha 1959-1972), Lékárnické muzeum při Ústavu farmakologie a farmakognosie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (Praha 1946-1950) a dílčí sbírky mnoha institucí a soukromých sběratelů. Sídlem muzea je barokní budova hospitalu v Kuksu. Zásadní roli v průběhu založení muzea sehrál přední znalec farmaceuticko-historické problematiky Václav Rusek.
Muzeum ve vší komplexnosti dokumentuje vývoj farmacie jako oboru v českých zemích a prezentuje ho v podobě stálé expozice. Ta v sobě zahrnuje původní barokní lékárnu kukského hospitalu (interiér z let 1749-1750), ukázky vybavení lékárenských oficín do 2. poloviny 20. století, historických léčiv a léčivých přípravků, farmaceutického průmyslu a dalších dílčích farmaceutických odvětví a disciplín. Prohlídka obsahuje i některé interaktivní prvky.
ČFM dále funguje jako vědecké pracoviště v oboru dějin farmacie a farmaceutické muzeologie, zpracovávají se zde diplomové, rigorózní a doktorské práce z uvedených oborů. Vedle sbírkových předmětů a archivních dokumentů zahrnuje muzejní fond také největší tuzemskou knihovnu k dějinám farmacie v českých zemích, Rakousku-Uhersku a výběrově i v dalších zemích (více než 20 000 svazků).
Lékárnu U Granátového jablka lze spatřit v rámci prohlídek kukského hospitalu, který ve světě proslavila především nebývalá kolekce Ctností a Neřestí mistra českého barokního sochařství Matyáše Bernarda Brauna. Více informací pro návštěvníky nabízejí weby: www.hospital-kuks.cz a www.ceska-apatyka.cz.
 

© 2023 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS