Společenské změny i vývoj v ekonomice přispěly k tomu, že větší sítě lékáren převálcovaly své malé konkurenty, zvláště samostatné provozovny.
Z výhodného byznysu se stalo během posledních let složité odvětví, ve kterém jsou výhody sítě zapotřebí.
Kvůli úsporám a klesajícím cenám léků se lékárnám už několik let snižují marže. Za poslední rok klesly celkové příjmy lékáren o 1,7 miliardy korun. Z větší části kvůli zrušení regulačních poplatků, které pojišťovny kompenzují jen zčásti. „Situace malých nezávislých lékáren začíná být velmi vážná,“ uvádí Pavel Grozda z České farmaceutické společnosti.
Zatímco majitelé lékáren mají z aktuálního vývoje vrásky, lékárníci zaměstnanci si zatím mohou vybírat.
„Naši absolventi mají prakticky nulovou nezaměstnanost a drtivá většina nachází uplatnění v oboru,“ uvádí děkan farmaceutické fakulty v Hradci Králové Tomáš Šimůnek. Zejména v západních a severních Čechách je místně i nedostatek lékárníků. „Je to zvláštní region, ani absolventi se tam nevracejí,“ potvrzuje Michal Janča z vedení lékárenské sítě Benu. Například lékárnám Dr. Max aktuálně chybí víc než stovka lékárníků.
Do budoucna volá většina zástupců lékáren a lékárníků po změně odměňování, aby lékárníci nežili jen z marže, ale dostávali od zdravotních pojišťoven zaplaceno i za své odborné služby. Jenže se neshodli na konkrétním řešení a jednání jsou na počátku.
Podle průzkumu Asociace provozovatelů lékárenských sítí je už 80 procent všech veřejných lékáren v Česku součástí větší skupiny, mnohdy spojené i s distribuční firmou. Ať už se jedná o řetězce spojené majetkově nebo volnější sdružení, které zajišťuje samostatným lékárnám společné nákupy či marketing. „V dalších letech už výrazné změny nebudou,“ říká Daniel Horák, předseda asociace a člen vedení největší sítě Dr. Max. I tak plánují řetězce další akvizice jednotlivých lékáren.