Praktičtí lékaři předepisují i na běžné infekce místo penicilinu moderní antibiotika. Zbytečně. Doba, kdy nebude čím zabíjet odolné kmeny bakterií, je kvůli tomu zase o něco blíž.
Je to jako opravovat hodinky kladivem. Místo penicilinu předepisují doktoři v ambulancích na angínu stále častěji daleko modernější antibiotika. „Přitom proti bakterii, která angínu vyvolává, je penicilin stále velmi účinný,“ říká Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Budeme to za pár let moci říct i o lécích, pro které si dnes chodíme do lékárny? Odborníci o tom pochybují. Měly by podle nich zůstat v záloze pro případy, kdy penicilin a další základní antibiotika selžou. „Například kvůli tomu, že je na ně pacient alergický nebo že základní antibiotikum nezabírá proti kmeni bakterií, které jsou proti němu rezistentní,“ vysvětluje Žemličková.
25 000 zbytečných smrtí
Čím častěji se tyto nové skupiny antibiotik používají, tím rychleji se blíží doba, kdy lékaři budou v takových případech stát proti infekcím s prázdnýma rukama. „Už dnes na nezvládnutou infekci v evropských nemocnicích umírá 25 tisíc lidí ročně,“ upozorňuje Alena Šteflová, vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace. A žádné nové zázračné léky na obzoru nejsou. Praktičtí doktoři si s tím hlavu nelámou. Penicilinu předepisují o polovinu méně než v roce 1989, přestože celková spotřeba antibiotik vzrostla. Nahrazují ho modernějšími variantami. Jejich užívání může mít méně vedlejších účinků a bývá také jednodušší, některé z nich stačí na rozdíl od penicilinu a příbuzných léků užívat jen dvakrát denně, což vyhovuje pacientům.
Podporují je v tom i výrobci léků. „Výrobci vědí, že když se jim lék nezaplatí do tří let, prodělají na něm, ‚staré‘ léky nepodporují,“ objasňuje Žemličková. Z jejich hlediska je to logický postup. Podle oborníků na antibiotika, kteří s rostoucím znepokojením sledují, jak rychle přibývá případů, kdy antibiotika při léčbě selhávají, je to další důvod ke znepokojení.
Jak poznat, že lékař nechybuje
Jedním z důvodů, proč spotřeba antibiotik roste, i když pro to není důvod, je podle Jiřího Vlčka z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy skutečnost, že pacienti až příliš často po lékaři v ordinaci antibiotika vyžadují. A to i tehdy, kdy pro jejich nasazení není důvod.
„Vysvětlovat jim, že trpí virovou infekcí, na kterou antibiotika nezabírají, je velmi těžké. Musím to dělat každý druhý den,“ stěžuje si praktický lékař, který si nepřál být jmenován.
Řešením však není ani opačný extrém, antibiotik se vzdát. Kdo se spoléhá se na to, že si s infekcí jeho tělo poradí samo, riskuje závažné zdravotní komplikace. „Neléčená nebo špatně léčená infekce může poškodit například srdce nebo ledviny,“ varuje.
Vlček popisuje, jak má vypadat vyšetření u lékaře, který antibiotika předepisuje správně „Zárukou je především jeho zkušenost.“ Zpozornět je třeba především ve chvíli, kdy antibiotika předepisuje opakovaně a nehledá jinou příčinu potíží. „Stává se to i u malých dětí. Lékař předepisuje antibiotika na kašel, aniž by zjistil, že příčinou je alergie,“ dodává Vlček.
Lékař by měl být vždy schopen vysvětlit, proč si myslí, že jde o infekci. Mylná je představa, že by měl před každým nasazením antibiotik vždy nechat udělat laboratorní vyšetření výtěru z krku.
Schopný lékař umí posoudit, zda jde o virovou, nebo bakteriální infekci, i jiným způsobem. Výbornou pomůckou je CRP vyšetření z kapky krve, které je možné udělat přímo v ordinaci. Je to snadný a hlavně rychlý způsob, jak zjistit, proti čemu se imunitní systém brání. Na rozdíl od laboratoře má lékař výsledky CRP vyšetření během několika minut.
Tam, kde jsou antibiotika namístě, může být čekání na laboratorní výsledky zbytečným rizikem. „Pak by se pacient mohl lékaře pro změnu ptát, proč nenasadil antibiotika včas,“ podotýká Vlček.