Studium účinků léčiv u experimentálně navozených patologických stavů

Výzkumná skupina molekulární a buněčné toxikologie

Hlavním tématem Výzkumné skupiny molekulární a buněčné toxikologie, pod vedením prof. PharmDr. Tomáše Šimůnka, Ph.D. je kardiotoxicita léčiv a možnosti farmakologické kardioprotekce. Ve spolupráci s dalšími pracovišti v ČR i v zahraničí přispěla tato skupina k popsání role oxidačního stresu u některých kardiovaskulárních onemocnění a identifikaci aroylhydrazonových (pro)chelátorů železa jako účinných potenciálních kardioprotektiv. V rámci studia kardiotoxicity antracyklinových cytostatik je nyní kladen důraz na roli topoisomerasy IIβ. Jsme zapojeni do multidisciplinárního projektu zaměřeného na výzkum a vývoj nových kardioprotektiv – analogů dexrazoxanu (ICRF-187). V laboratoři jsou zavedeny postupy izolace primárních kultur izolovaných potkaních kardiomyocytů a různých linií nádorových (solidních i leukemických) a nenádorových buněk. K dispozici jsou in vitro modely pro studium molekulárních mechanizmů kardiotoxicity cytostatik (antracyklinů i novějších tzv. „cílených“ léčiv) a dalších toxicky působících xenobiotik. Kromě kardiotoxicity a kardioprotekce je studován účinek látek (a jejich kombinací) na proliferaci nádorových buněk, kde se zabýváme studiem biologických vlastností nových (aza)ftalocyaninových fotosenzitizérů s potenciálem využití při fotodynamické terapii nádorů. Kromě běžných cytotoxicitních/proliferačních experimentů je pro analýzu působení studovaných látek nebo jejich kombinací na cílové buňky využívána konfokální mikroskopie (včetně sledování živých buněk v reálném čase) a/nebo průtoková cytometrie. Analyzována je role poškození mitochondrií, tvorba reaktivních forem kyslíku, indukce apoptózy a autofagie, stejně jako vliv látek na buněčný cyklus.

Výzkumná skupina Kardiovaskulární a respirační farmakologie a toxikologie

Skupina kardiovaskulární a respirační farmakologie a toxikologie se zaměřuje na výzkum fyziologických, patologických, farmakologických a toxikologických aspektů kardiorespiračního systému. K hlavním tématům v současné době patří:

  • sledování biologického účinku fenolických látek přírodního i syntetického původu ve formě parentních látek i jejich metabolitů (flavonoidy včetně flavonolignanů a isoflavonoidů, kumariny, fenolické kyseliny)
  • studium nových protidestičkových léčiv
  • sledování vlivu látek na hladký cévní sval in vitro
  • monitorování účinku látek na kardiovaskulární systém in vivo (arteriální krevní tlak, srdeční funkce)
  • screening nových chelátorů železa, mědi a zinku
  • stanovení základních farmakokinetických parametrů
  • studium nových bronchodilatancií in vitro a in vivo
  • studium stresem navozené senescence v srdci

Pracovní skupina biologických a lékařských věd

Pracovní skupina biologických a lékařských věd pod vedením prof. PharmDr. Petra Nachtigala, Ph.D. je tvořena 2 podskupinami, které se zabývají patologií a farmakologií kardiovaskulárního systému a klinické fyziologii výživy a metabolismu.

Podskupina patologie a farmakologie kardiovaskulárního systému se věnuje úloze tkáňového a solubilního endoglinu ve vztahu k endotelové dysfunkci. Tato skupina v minulosti přispěla k objasnění úlohy tkáňového a solubilního endoglinu v patogenezi aterosklerózy a endotelové dysfunkce (Nachtigal et al., 2012, Rathouská et al., 2015). Při řešení projektu jsou používány geneticky modifikované myší modely aterosklerózy a model s vysokými hladinami solubilního endoglinu. U těchto myší jsou hodnoceny hladiny lipidů, markery endotelové dysfunkce v cévní plazmě (ELISA) a exprese proteinů v cévní stěně pomocí imunohistochemických metod a Western blot analýzy zejména s ohledem na sledování rozvoje endotelové dysfunkce a aterogeneze ve vztahu k endoglinu a podávání statinů. V současné době se kromě in vivo analýz dále rozvíjí problematika in vitro studií na endotelových buňkách za využití dalších metodických přístupů jako je PCR a průtoková cytometrie kde je hlavním cílem sledování endoglinu jako induktoru endotelové dysfunkce. Celá problematika endoglinu je řešena ve spolupráci se zahraničními partnery od roku 2013, která již vyústila ve 3 publikované práce s IF. Konkrétně se jedná o spolupráci s pracovními skupinami prof. Bernabeua (Center for Biological Research, Spanish National Research Council (CSIC), and Biomedical Research Networking Center on Rare Diseases (CIBERER, Madrid, Spain), Dr. Miguel Pericacho (Renal and Cardiovascular Physiopathology Unit, Department of Physiology and Pharmacology, University of Salamanca, Salamanca, Spain) a prof. Chlopického (Jagiellonian Centre for Experimental Therapeutics (JCET) Krakow, Poland).

Podskupina klinické fyziologie výživy a metabolismu se zabývá ve spolupráci s Porodnickou a gynekologickou klinikou studiem energetického výdeje, bioimpedanční spektrometrickou analýzou tělesné kompozice a nutricí u žen v období gravidity, porodu a laktace, navazující na předchozí klinickou studii NutrGrav, která přinesla celosvětově první rovnici k predikci klidového energetického výdeje v průběhu celého těhotenství (Hronek et al, 2009), dále prokázala tukuprostou tkáň jako prediktor klidového energetického výdeje v graviditě (Hronek et al, 2011), stanovila příjem jednotlivých nutrientů v době gravidity (Hronek et al, 2013). Druhá klinická studie ve spolupráci s Chirurgickou klinikou – JIP je zaměřena na studium nutriční podpory vzhledem k energetickým požadavkům a utilizaci nutričních substrátů u polytraumatizovaných pacientů, která objasnila specifika oxidace nutričních substrátů, jejichž aplikace přispívá ke snížení morbidity a mortality.

© 2018 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS