Farmakoepidemiologie a bezpečnost farmakoterapie

Anotace předmětu
V rámci předmětu budou studenti hlouběji seznámeni s problematikou sledování a hodnocení kvality poskytované péče a managementu bezpečí pacientů ve zdravotnickém zařízení, rolí farmakovigilančních center v procesu odhalování rizik farmakoterapie a farmakoepidemiologickým výzkumem a kritickým hodnocením jeho výsledků jako dokladů pro hodnocení rizik farmakoterapie.

Farmakoepidemiologii a práci s informačními zdroji je věnován prostor v předmětu Farmaceutická péče I v zimním semestru 4. úseku magisterského studia farmacie. Předmět Farmakoepidemiologie a bezpečnost farmakoterapie by měl na tuto problematiku navázat a dále ji rozvinout. Kromě připomenutí významu farmakoepidemiologie, jednotlivých metod výzkumu, způsobů vyjádření asociace, rozdílu mezi asociací a kauzalitou, by v seminářích měli studenti kurzu získat základní povědomost o kritickém posouzení farmakoepidemiologického výzkumu a nástrojích, které se pro toto hodnocení využívají.

Druhým nosným tématem tohoto předmětu je problematika bezpečnosti při poskytování zdravotní péče. Hlavní pozornost bude zaměřena na kulturu bezpečí při používání léčiv. Studenti budou seznámeni se systémovými prvky v kultuře bezpečí na různých úrovních a z pohledu všech subjektů, které přicházejí do kontaktu s léčivy (včetně pacientů). Diskutován bude význam jednotlivých nástrojů pro rozvoj kultury bezpečí včetně akreditačních procesů ve zdravotnických zařízeních, klíčové role oddělení klinické farmacie nebo nezbytné úzké kooperace s farmakovigilančními aktivitami.

Cíl předmětu

Cílem předmětu je posílit povědomí o managementu bezpečí pacienta, osvojit si základní prvky kultury bezpečí s důrazem na zapojení farmaceuta a získat znalosti a dovednosti k posouzení validity jednotlivých dokladů pro účinnost a bezpečnost farmakoterapie. Toto vše je nedílnou součástí profese klinických farmaceutů, osob zabývajících se bezpečností léčiv a farmakoepidemiologickým výzkumem jak v ČR, tak i v zahraničí.

Metody výuky

Přednášky, semináře, samostatná práce na zadané téma.

Sylabus předmětu

Přednášky

  • Farmakoepidemiologie jako důležitý zdroj informací o bezpečnosti farmakoterapie. Role farmakoepidemiologie v různých sektorech. Rozdělení farmakoepidemiologických studií.
  • Asociace a kauzalita, ukazatele asociace v klinickém výzkumu. Typy zkreslení (confounder, bias) v observačních studiích.
  • Zdroje dat – databázové systémy. Randomizovaná kontrolovaná studie ve farmakoepidemiologii (randomizace, zaslepení, sledovaná populace, placebo).
  • Terminologie. Systémové prvky kultury bezpečí při poskytování zdravotní péče.
  • Revize farmakoterapie a její vliv na bezpečnost farmakoterapie ve zdravotnickém zařízení.  Metody hlášení nežádoucích jevů a rizikového chování zdravotníků a pacientů. Klasifikace lékových problémů.
  • Zacházení s léčivy ve zdravotnickém zařízení včetně vysoce rizikových léčiv.
  • Sledování, hodnocení a zvyšování kvality zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení pohledem farmaceuta, zdravotní sestry, auditora.
  • Role farmakovigilance v procesu odhalování rizik farmakoterapie.

Semináře

  • Informační zdroje v práci klinického farmaceuta.
  • Systematický přehled, metaanalýza (kritické posouzení, interpretace výsledků).
  • Kohortová studie, studie případů a kontrol, průřezová studie.
  • Kritické zhodnocení publikované studie.
  • Zajištění bezpečnosti pacientů ve zdravotnickém zařízení (akreditace, interní a externí hodnocení zdravotní péče, indikátory kvality, standardy, hlášení nežádoucích účinků)
  • Zajištění bezpečnosti pacientů v ambulantní sféře včetně farmakovigilance.
  • Samostatná práce a prezentace (zaměření na farmakoepidemiologii  a bezpečnost farmakoterapie).

Literatura

COHEN, Michael R. Medication errors. 2nd ed. Washington : American Pharmacists Association, 2007. 680 s. ISBN 1-58212-092-7

Expert Group on Safe Medication Practices: Creation of a better medication safety culture in Europe: Building up safe medication practices [online]. Expert Group on Safe Medication Practices, 2006 [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.edqm.eu/site/Report_2006pdf-en-8128-2.html

Institute for Safe Medication Practices [online]. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.ismp.org/

MALONE, Patrick M., Karen L. KIER, John E. STANOVICH a Meghan J. MALONE. Drug information: a guide for pharmacists. 5. ed. New York: Mc Graw Hill Education, 2014. ISBN 978-1-25-925555-7.

Pharmaceutical Care Network Europe [online]. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.pcne.org/

Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 27. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/

SACKETT, David L. Evidence-based medicine: how to practice and teach EBM. 2nd ed. Edinburgh: Churchill Livingstone, 2000. 261 s. ISBN 0-443-06240-4.

STROM, Brian L., KIMMEL, Stephen E. a HENNESSY, Sean. Pharmacoepidemiology. 5th ed. Chichester, West Sussex, UK: Wiley-Blackwell, 2012. 953 s. ISBN 978-0-4706-5475-0.

STROM, Brian L., KIMMEL, Stephen E. a HENNESSY, Sean. Textbook of pharmacoepidemiology [online]. 2nd ed. Chichester, West Sussex: John Wiley & Sons, 2013 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=10733313

VLČEK, Jiří a DALECKÁ, Radka. Základy farmakoepidemiologie, farmakoekonomiky a farmakoinformatiky. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Remedia, 2005. 88 s. ISBN 80-903555-0-1

© 2019 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS