30. kurz Univerzitního centra klinické farmacie zahájil 13. 2. 2020 vzdělávací akce tohoto roku

Univerzitní centrum klinické farmacie (UCKF) zahájilo v tomto roce své aktivity již 30. vzdělávacím kurzem, který se konal dne 13. 2. 2020 v seminární místnosti Zahrady léčivých rostlin Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tématem celodenní akce byly „Novinky v protiinfekční léčbě a role klinických break pointů v racionální volbě a dávkování antibiotik“. Kliničtí farmaceuti i další kolegové se zájmem o přednášenou problematiku se sjeli na vzdělávacím kurzu z různých koutů České republiky, aby si nejen vyslechli expertní přednášky na dané téma, ale i živě diskutovali poznatky a klinické zkušenosti týkající se principů individualizované antibiotické léčby.

123456

Po krátkém přivítání účastníků se úvodní přednášky ujala MUDr. Pavla Urbášková, CSc., dlouholetá vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika ve Státním zdravotním ústavu v České republice. Jako koordinátorka Národního antibiotického programu se po dlouhá desetiletí podílela na tvorbě řady doporučených postupů v oblasti racionálního stanovení a intepretací výsledků citlivosti/rezistence užívaných antibiotik. Ve své přednášce shrnula vývoj mikrobiologických metod v posledním století, úskalí správného stanovení citlivosti a rezistence bakteriálních kmenů v mikrobiologických laboratořích a současné problémy v ČR, související i s nesprávnou interpretací výsledků. Zdůraznila obrovský přínos a význam standardizace vyšetření citlivosti a intepretací výsledků mikrobiologických stanovení v Evropě, který zajistila Evropská komise pro testování antibiotické citlivosti (EUCAST- European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing). V současné době jsou definovány pro obrovské množství mikroorganismů epidemiologické předěly - jedná se o nejvyšší hodnotu minimální inhibiční koncentrace (MIC) příslušného antibiotika, která v rámci jednoho druhu mikroorganismů odděluje populaci divokého typu (bez mechanismů rezistence) od populace s geny rezistence. U populací bakterií divokého typu je distribuce MIC /inhibičních zón vždy stabilní a nezávislá na geografické lokalitě, užití veterinárním či humánním, na druhu vzorku (krev, moč, aj.) apod. To umožňuje stanovovat epidemiologické předěly jako stabilní nezávislé hodnoty, kterými lze charakterizovat výskyt rezistentních kmenů. S pomocí epidemiologických předělů lze i snadněji definovat klinické break pointy. Ty představují arbitrární nestabilní hodnoty, rozhodující o výběru a dávkování antibiotik v individuálních klinických podmínkách. Přednáška Dr. Urbáškové shrnula její celoživotní zkušenosti v oblasti mikrobiologických stanovení citlivosti/rezistence různých antibiotik a umožnila posluchačům hluboký vhled do této problematiky.

Druhou expertní přednáškou navázal na sdělení MUDr. Urbáškové prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc. z Kliniky infekčních nemocí 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce v Praze. Cílem jeho sdělení bylo posluchačům představit principy klinických úvah při individualizaci antibiotické léčby v různých klinických situacích (týkajících se volby, dávkování, časování terapie, kombinací a délky užívání antibiotik). Tyto principy nejsou vedeny „guidelinově“, ale řídí se postupy individuálních klinických úvah. Ve své přednášce se prof. Beneš zabýval zejména otázkami individualizace antibiotické léčby u tonzilofarynitíd, pneumónií, infekcí dolních a horních močových cest, u septických stavů a infekčních endokarditíd. Upozornil na skutečnost, že v klinických podmínkách hraje významnou roli úsudek týkající se odhadované aktivity a dynamiky reakce imunitního systému pacienta. V „závodě o čas“ (ve snaze zastavit rozvoj infekce) často stačí zpomalit dynamiku růstu bakterií a imunitní systém zničí infekci sám. Na mnoha případech prof. Beneš demonstroval i skutečnost, že nestačí zvažovat pouze správnou volbu citlivého antibiotika, dávkování a lokalizaci infekce, ale je třeba brát v úvahu i chronicitu infekce, její patofyziologii, tolerovanou míru selhání léčby, předpokládaný původ infekce, očekávané mechanismy rezistence, riziko negativního vlivu toxických produktů mikroorganismů, které mohou významně zhoršit stav nemocného (např. některé mikroorganismy mohou být zdrojem toxinů, které nepříznivě ovlivňují prognózu pacienta) apod. Přednášející zdůraznil i otázky týkající se nových pohledů na časování (nasazení a vysazení) antibiotické léčby. Již dávno neplatí pravidlo „doléčit všechny pacienty“ a o ukončení léčby rozhoduje zejména zlepšení klinického stavu nemocného, jeho rizikovost a prognóza. Přednáška prof. Beneše byla nádherným klinickým představením složitosti všech úvah, které infektolog a klinický farmaceut musí při správně vedené individualizované léčbě antibiotik zohlednit. S posluchači po přednášce procvičil pan profesor i některé teoretické znalosti na vybraných klinických kazuistikách.

Účastníci kurzu ocenili excelentní výkony obou přednášejících velkým potleskem, ale i podnětnými diskusemi. Z účasti a kuloárních hovorů je zřejmé, že terén klinických farmaceutů se významně rozrůstá a kolegové již v početném zastoupení praktikují nejen v nemocnicích, ale i v hospicových zařízeních, léčebnách pro dlouhodobě nemocné a dalších zdravotnických zařízeních. Prosazovány jsou v současnosti i ambulantní výkony klinických farmaceutů.

První akcí roku 2020 byla důstojně zahájena vzdělávací sezóna jaro-léto 2020 a výborná účast potvrdila, že v náročných stopách klinických farmaceutů se ubírá velké množství nadějných kolegů, kteří jistě budou dále posunovat individualizovanou farmakoterapii v České republice kupředu.

Těšíme se na setkání se všemi kolegy se zájmem o přednášená témata na dalších vzdělávacích kurzech UCKF v roce 2020! (viz www.faf.cuni.cz/uckf )

Za Univerzitní centrum klinické farmacie FaF UK:

doc. PharmDr. Daniela Fialová, Ph.D. - vedoucí UCKF (text)

a Ing. Andrea Vokálová (fotografie)

© 2020 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS