Klub přátel ČFM zakončil svoje aktivity letošního roku uspořádáním předvánočního setkání, které se uskutečnilo v Praze, v sobotu 1. 12. 2007.
Hlavní část programu byla tematicky zaměřena na „Pražské lékárny a lékárníci v minulosti“.
Zájemců ze všech koutů ČR se přihlásilo 33 a na začátek jsme se sešli u organizátorky a hostitelky PharmDr. Magdaleny Riegerové v lékárně U sv. Antonína v Praze 7. Odtud jsme se vydali na Václavské náměstí k Adamově lékárně, dříve U zlatého noha (u Bati), k místu začátku tzv. „Novoměstského okruhu“, který pro nás připravila průvodkyně z PIS. Uvedená lékárna je jediná funkční ze všech, které jsme obešli.
Pro začátek jsme se dozvěděli, že v Praze veřejně působili apotékáři od roku 1275, např. magister Bandinus (de Aretio), Nicolaus Apothecarius a jiní. První lékárna v Praze byla zřízena r. 1135 v obchodním středisku UNGELT – Týnský dvůr.
V polovině Václavského náměstí (dům čp. 837) jsme se seznámili s osudem a působením jednoho z nejvýznamnějších lékařů a lékárníků té doby, Matyáše Borbonia z Borbenheimu, vlastním jménem Matěj Burda (1566-1629). Jeho pohnutý osud by si vyžadoval samostatné sdělení. Definitivní konec jeho působení byl odchodem z Prahy v roce 1627, kdy dům i lékárna byly drancovány. Co nebylo ukradeno, bylo zasypáno do studní. Naštěstí takto získaný soubor keramiky a skla je zatím nejstarším známým mobiliářem lékárny v Čechách.
Nejznámějším apotékářem v Praze byl však Angelus z Florencie, jehož lékárna stávala v domě čp. 144-1 zvaném V ráji. Roku 1360 mu král daroval pro pěstování léčivých rostlin rozsáhlou zahradu v dnešní Jindřišské ulici, kde je i pamětní deska na domě čp. 909. Byla první svého druhu v Evropě! Lékárna zanikla r. 1447. Léčivé rostliny pěstoval ve vlastní botanické zahradě Na Slupi i lékárník Augustin z Florencie, který si založil lékárnu r. 1353 na Malém náměstí v domě čp. 459-11, dříve zvaném U Mouřenínů. Byl váženým mužem a třikrát zvolený konšelem.
Z Václavského náměstí jsme se dostali do Františkánské zahrady a vyslechli si informace o působení klášterních lékáren a mnichů (např. v Kapucínském klášteře a Klementinu). Jejich apotékářské aktivity jsou u nás známy od 10. st. a oddělení pro veřejné působení je asi od konce 13. století. Navštívili jsme kostel P. Marie Sněžné a zhlédli gotické zbytky k původnímu hřbitovu na Jungmannově náměstí. Při té příležitosti jsme v areálu nemohli minout velmi hezkou expozici betlémů a vánočních tradic.
Nejstarší historicky doložené pražské lékárny vznikaly na Starém Městě na nynějším Malém náměstí. Na rohu Malého náměstí a Karlovy ulice v domě čp. 455 byla starobylá lékárna U zlaté koruny (dnes fa Swarowski). Roku 1887 koupil její koncesi Fr. Schnöbling a přenesl ji naproti do domu čp. 457. Zanikla až kolem roku 2004 a dnes je zde prodejna zlata a šperků. Interiér je však citlivě zachován a to slouží ke cti všem zúčastněným. Je totiž „jedinou dědičkou“ všech zaniklých lékáren v širokém okruhu.
Staré Město bylo ve středověku na lékárny velice bohaté. Jen v jeho centru na Staroměstském náměstí jich vzniklo pět. O všech jsme si povídali.
Lékárna Kunešova. Na rohu Celetné a Staroměstského náměstí dům čp. 603. Od roku 1416 v ní působil její zakladatel Kuneš, který se stal i královským lékárníkem. Zanikla v roce 1465.
Lékárna pod Skřidlicí stávala mezi Železnou a Celetnou ulicí v domě čp. 550 v letech 1434-1459.
Lékárna Pod mandly vznikla roku 1576 též na jihu náměstí v domě čp. 483 a svou činnost zakončila r. 1675.
Lékárna Na Kamenci se připomíná v domě čp. 478 u sv. Štěpána. Byla založena 1549 a zanikla r. 1636.
Lékárna U sv. Michala či U Anděla byla v domě čp. 460. Prvním známým apotékářem zde byl r. 1392 Jan a patřila mezi největší své doby.
Na Starém Městě se uvádí lékárna ještě v budově Karolina (15. – 16. stol.) a od roku 1442 Na Můstku v domě čp. 2 zvaný U zlatého jelena.
Svojí pochůzku po těchto památkách jsme zakončili v Týnském dvoře – Ungeltu. Ostatní pražské čtvrtě měly ve staré době málo lékáren. Lze vzpomenout Židovské město, Malou Stranu, Hradčany, ale to již pro příště.
Našeho předvánočního poznávání centra Prahy se ujala další průvodkyně a seznámila nás s historickými i moderními zajímavostmi na Staroměstském náměstí, v Karlově ulici, Klementinu. Rovněž Karlův most a ostrov Kampa byly předmětem našeho zájmu.
Vzhledem k sychravému počasí jsme v programu pokračovali v restauraci NOSTITZ u Čertovky. Promítnuli jsme si výukové video fy Zentiva, a.s. o správné výdejní činnosti v lékárně. Vzbuzovalo to velký podiv, úsměvy a mnoho odkazů na jinou realitu. Rovněž jsme mezi námi přivítali jako hosta paní Věru Růžičkovou-Bejrovou, akademickou sochařku a restaurátorku. Vyprávěla nám nejen o své práci (např. vytvořila Lékárenský znak pro Nové Zámky v roce 1969), ale i o svém synovi Vlado Růžičkovi, kterého mnozí znají s jeho obrázky lékárenských zátiší a jenž předčasně zemřel.
Naše setkání bylo dovršeno posezením a povídáním, kdy nemusíte nic předstírat a nemusíte mluvit o penězích ani o kariéře, ale o věcech příjemných – komu se narodil potomek, co kdo hezkého četl, a který film nebo výstava stála zato. Od Magdaleny Riegerové jsme obdrželi drobné vánoční dárečky, pogratulovali jsme svému členu M. Vilitovi k významnému kulatému výročí a informovali se o příštích aktivitách (Litvínov, zahraniční zájezd, získání nových členů do SpVČFM i Klubu přátel, atd.). Bližší informace najdete na inovovaných stránkách Farmaceutické fakulty UK www.faf.cuni.cz , kde pod Spolky & Fondy najdete vše podstatné.
RNDr. Petr R. Palouš, předseda KP ČFM