Základním směrem výzkumu je analýza faktorů, které ovlivňují terapeutickou hodnotu, spotřebu a potřebu léčiv. Vedle toho se analyzují i historické souvislosti týkající se činnosti ve farmaceutických odvětvích.
Na katedře se též studují rozdílné přístupy k lékové politice v kontextu různých zemí, rozvíjejí se farmakoepidemiologické a farmakoekonomické metody, analyzují se dostupné databáze nejen orientované na lék, ale i na diagnózu a na pacienta. Jsou rozvíjeny i metody sledování kvality života. Jsou sledovány vlivy změn chování jednotlivých hráčů ve zdravotnictví ve sféře používání léčiv a následné ovlivnění lékové compliance a adherence. Jako další oblast je rozebírána a dokumentována problematika lékových pochybení a jsou zkoumány faktory, které toto mohou ovlivnit.
Předmětem výzkumu na katedře jsou především léčiva: pro kardiovaskulární nemoci (např. farmakoterapie akutního infarktu myokardu, léčba dyslipidémií, léčba hypertenze); pro léčbu infekcí, léčbu osteoporózy, léčbu GIT onemocnění a léčbu epilepsie. Výzkum se zaměřuje i na terapeutickou hodnotu léků ve stáří. Konkrétně byly publikovány práce analyzující předepisování léčiv z ATC skupiny C a jejich vztah k socioekonomické deprivaci v České republice a analyzující efektivitu léčby hypertenze a osteoporózy. Také byla publikována analýza znalosti pacientů o osteoporóze a jejich znalostí, jak užívat různé skupiny léčiv. Byly získány výsledky o používání antibiotika při chirurgické profylaxi a při laickém užití pacienty, dále pak o vlivu spotřeby antibiotik na vývoj resistence v nemocnici. Byla analyzována léčiva potenciálně nevhodná ve stáří s ohledem na míru jejich preskripce a spotřeby ve společnosti. Byly analyzovány i rizikové faktory gastropatií v souvislosti s užíváním NSAID. Byla sledována frekvence výskytu volby individuálně připravovaných léčiv v České republice. Prováděla se farmakoekonomická analýza používání antidepresiv, růstových faktorů, celkové parenterální výživy a bisfosfonátů. Provádí se i analýza a výzkum v oblasti farmakoinformatiky jako je např. validita dostupných informačních zdrojů či informační hodnota reklamy na léčiva. Pokračuje testování validity dostupných informačních zdrojů o léčivech a jejich preference u jednotlivých zdravotnických profesí. Ve výzkumu probíhá spolupráce s různými zdravotnickými pracovišti, kde se užívají léčiva. Spolupráce se v současné době rozvinula především s Centrem klinické farmakologie Fakultní nemocnice Hradec Králové, s Českou lékárnickou komorou, se sekcí klinické farmacie ČFS ČLS JEP, se společností praktického lékařství ČLS JEP, s Geriatrickou klinikou 1. LF UK, se Zaměstnaneckou pojišťovnou Škoda a s Českým farmaceutickým muzeem. Na mezinárodní úrovni se slibně rozvíjí spolupráce především s Universitou Utrecht z Nizozemí, s Universitou Cardiff z Velké Británie a s Universitou Iowa z USA.