Galerie Na Mostě - uskutečněné výstavy 2016

Pavel Hubáček – Míček: Obrazy a dřevěné plastiky

Výstava probíhala od 12. 12. 2016 do 6. 1. 2017 v Galerii Na Mostě.

Výstava Pavel Hubáček /1952/ celé své dětství prožil obklopen lidovou kulturou a hudbou na střední Moravě. Základy sochařského řemesla si osvojil v průběhu studia na Střední uměleckoprůmyslové škole kamenosochařské v Hořicích v Podkrkonoší a do roku 1989 pracoval jako kamenosochař. Od roku 1990 do současnosti se věnuje výtvarné činnosti – maluje, vytváří samostatné dřevěné sochy i celé betlémy a pro své přátele loutkoherce vyřezává loutky. Byl také léta členem Unie výtvarných umělců v Praze /obor hračka – loutka/. Jako umělecký pseudonym autor užívá mužskou variantu rodného jména své maminky – Pavel Míček. Vystavuje samostatně a aktivně se zúčastňuje i kolektivních výstav. Jeho výtvarné dílo si našlo své příznivce také v Evropě, Japonsku a na Novém Zélandu.

Svět s nádechem nostalgie starých dobrých časů zachycený v obrazech i plastikách vykouzlí na rtech diváka přívětivý úsměv a poskytne mu prostor pro vlastní vzpomínky. Zdrojem životní energie, radosti a jeho duchovního klidu je celoživotní zájem o zahradní architekturu a hudbu.

Výstava fotografií prof. Jaroslava Dršaty S kolem kolem Araratu

Výstava probíhala od 14. 11. do 9. 12. 2016 v Galerii Na Mostě.

Součástí vernisáže je prezentace knihy Na kole do Jeruzaléma a ještě kousek dál.

Výstava Vystavené fotografie jsou záznamem dvou cest, uskutečněných na kole v září 2012 (východní Turecko) a 2013 (Arménie). Tyto cesty navázaly na předchozí putování k Rudému moři.

Ararat (5137 m n. m.) je posvátnou horou křesťanů i židů, podle Starého zákona na ní přistál po potopě praotec Noe se svou Archou. Hora ční vysoko nad okolní krajinu jako dominanta východní Anatolie a Arménské vysočiny. V současnosti leží Ararat v Turecku, avšak je považován za arménský národní symbol, neboť po staletí byl součástí území Velké Arménie. Arméni hledí na Ararat pouze přes nyní neprostupnou turecko-arménskou státní hranici, oddělující od sebe dvě znepřátelené země. Po exodu Arménů na začátku 20. století se stala východní Anatolie domovem Kurdů, tedy dalšího pronásledovaného národa.

KnihaKnížka Na kole do Jeruzaléma a ještě kousek dál vznikla na podnět spolupracovníků autora a návštěvníků výstav fotografií z jeho cyklocesty k Rudému moři, které proběhly na Farmaceutické fakultě UK, Pedagogické fakultě UK v Praze, v Knihovně města Hradce Králové a v Městském muzeu v Hořicích v Podkrkonoší. Cestopis je psán formou deníku a obsahuje více než 300 fotografií, z nichž část byla vystavena v Galerii na mostě. Provází čtenáře na cestě ze střední Evropy přes východní Balkán, Turecko, Sýrii a Izrael do Jordánska, tedy zeměmi, z nichž některé lze v současné době válečného konfliktu těžko navštívit.

Starý zákon v drobné grafice - ze sbírky Stanislava Hlinovského

Výstava probíhala od 10. 10. do 11. 11. 2016 v Galerii Na Mostě.

Výstava Exlibris v dnešní době je v podstatě malý grafický list na jakékoliv téma, který si sběratel pořizuje pro radost svou a radost svých přátel. A téma vyobrazené na exlibris si vybírá podle svých zálib nebo nápadů, jindy ale téma ponechává na umělci.

A řada sběratelů a řada autorů si vybírá z velkých témat, kterých je v Bibli opravdu mnoho. Snad největším zdrojem dá se říci vzorových příběhů z dějin lidstva, je Starý zákon. Ve Starém zákoně najdeme lásku, nenávist, přátelství, zradu, pomluvu, víru, pýchu, pokoru, lhostejnost, odhalení, válku a mír a vůbec všechny zápletky lidského života jak v dobách dávných i dnes. Právě taková témata můžete nalézt i na exlibris na této výstavě. Předkládám Vám zde řadu exlibris, na kterých si prohlédnete, jak si jednotliví výtvarníci představovali třeba stvoření světa, Rajskou zahradu, Adama a Evu, Archu Noemovu, Babylonskou věž, Samsona a Dalilu, krále Davida, Josefa a Putifarku, Jákoba a Ráchel, těžce zkoušeného Joba, Zuzanu a starce a ještě řadu dalších příběhů Starého zákona...

Jiří Hlinovský

Mgr. Lubomír Netušil a jeho studenti - grafika

Výstava probíhala od 12. 9. do 7. 10. 2016 v Galerii Na Mostě.

Výstava Galerie Na Mostě ve Farmaceutické fakultě UK pořádá výstavu prací studentů Pedagogické fakulty UHK - Ateliéru grafiky pod vedením Mgr. Lubomíra Netušila.

Mgr. Lubomír Netušil /1945/ působí jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy od roku 1990. Je členem Unie výtvarných umělců pardubického regionu. Vystavuje samostatně a také se zúčastnil sedmi desítek skupinových výstav doma i v zahraničí. Je členem Spolku sběratelů a přátel exlibris a je autorem několika desítek knižních značek – exlibris. Své studenty v Ateliéru grafiky vede k tomu, aby poznali a zvládli nejrůznější grafické techniky. Výběr jejich prací máte nyní možnost prohlédnout si na výstavě. Výstava studentů je součástí řady výstav pořádaných v rámci Sjezdu sběratelů a přátel exlibris, který se konal v Hradci Králové 16. - 18. září 2016.

Výstava děl Pavla Hájka - Krása dřeva

Výstava probíhala od 11. 7. do 9. 9. 2016 v Galerii Na Mostě.

VýstavaPan Pavel Hájek (1955), absolvent Střední lesnické technické školy, vystavuje v Galerii Na Mostě interiérové doplňky z netradičně upravených kořenů stromů. O svém vztahu k lesu a k stromům říká: „Člověk měl odedávna v úctě stromy, které mu poskytovaly mnoho užitečného a dřevo stromů ho provázelo a dodnes provází vlastně od kolébky až po hrob. Já jsem dětství prožil v hájence u lesa a po studiích, pak 30 let, jsem v podstatě s lesem žil ve funkci lesníka, doplněno jménem Hájek. Každý strom je svým způsobem krásný nebo něčím zajímavý, ale málo kdo si při pohledu na vzrostlý strom uvědomuje, že vidí pouze jeho část. Ta část, která vlastně dělá strom stromem, tedy kořenový systém stromu, je navždy ukryt hluboko v zemi a po pokácení stromu je odsouzen k pomalému tlení až do úplného rozkladu, aniž by lidské oko mělo možnost spatřit jeho jedinečné tvary, srůsty nebo různé bizarní anomálie. Vyhrabání takové části kořenu, třeba z metrové hloubky, trvá i tři hodiny a není výjimkou, že po několika dalších hodinách odstraňování měkké hmoty se kořen rozpadne, nebo z jiného důvodu ho nelze použít. Každý jednotlivý kus je v podstatě na Zemi neopakovatelným originálem a umístěním do odpovídajícího interiéru, velmi zajímavým přírodním doplňkem. Neváhejte tedy a přijďte obdivovat neomezenou a nenapodobitelnou tvořivost přírody.“

Výstava Tři generace ze slováckých Strážovic

VýstavaVýstava probíhala od 20. 6. do 8. 7. 2016 v Galerii Na Mostě.

Ladislav Schovanec, rodák ze Strážovic (1941). Po náročné malířské průpravě na VŠ UMPRUM Praha, v závěru v ateliéru scénografie. Studoval i na Univerzitě Cyrila a Metoděje v Praze. Po emigraci v roce 1972 žije na předměstí Paříže a věnuje se malířské tvorbě a ilustraci. Vítěz světové výstavy PISA 2002 vystavuje ve světově proslulých galeriích.

Sára Urbanová se narodila v roce 1977 v Kyjově. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a na Vysoké škole technické, fakulta výtvarného umění v Brně. Povoláním pedagog na Mendlově univerzitě v Brně. Získala čestné uznání – Grafika roku 2005. Její práce byly k vidění na několika společných výstavách v Čechách i na Moravě.

Klára Válková se narodila ve Skalici v roce 2000, je Čechoslovenkou (matka Slovenka, otec pochází ze Strážovic), žije v Kopčanech. Od raného věku navštěvuje lidovou školu umění. Věnuje se realistické obrazové tvorbě osobitého výrazu. Autorské výstavy na Moravě, účast na slovenských výstavách.

Napsali o výstavě

Kyjovské noviny: Výtvarné umění ze Strážovic míří do Hradce Králové

VýstavaVýstava z cyklu Barevné dobrodružství noci - nevidomá výtvarnice Lea

Od 1. 6. do 16. 6. 2016 probíhala v Galerii Na Mostě výstava obrazů nevidomé výtvarnice Lei.

Memoriál Prof. Ivo Haise

40. ročník výstavy prací studentů a zaměstnanců FaF UK, 32. ročník výstavy prací dětí zaměstnanců a studentů FaF UK, 10. ročník výstavy studentů "ERASMUS"

Od 9. 5. do 27. 5. 2016 proběhl Memoriál Prof. Ivo Haise: 40. ročník výstavy prací studentů a zaměstnanců Farmaceutické fakulty UK, 32. ročník výstavy prací dětí zaměstnanců a studentů FaF UK, 10. ročník výstavy studentů "ERASMUS" v Galerii Na Mostě.

35. Žeň českého a slovenského exlibris
In memoriam Václava Ruska

UkázkaVýstava trvala do 6. 5. 2016 v Galerii Na Mostě.

Zakladatel přehlídky Žeň exlibris je docent Václav Rusek. Při studování dějin farmacie našel ve starých lékárnických knihách mnoho knižních značek a postupně přišel na to, že tyto lístky hodně vypovídají o vlastnících knih. Tak se vedle velké lásky – farmacie zrodila druhá – exlibris. Knižní značky začal sám sbírat. Jeho vlastní sbírka s náměty lékárnickými, s jednorožcem, ale i s ostatními náměty se začala rozrůstat. Sledoval, kteří umělci a jak tvoří, které lístky stojí za výměnu, u kterého grafika si nechat exlibris vytvořit. Brzy s kolegou profesorem MUDr. Ivo Haisem, poprvé ve výstavních prostorách nové hradecké Farmaceutické fakulty, knižní značky vystavili. Odtud nebylo daleko k pravidelnému vystavování nově vzniklých exlibris v Galerii Na Mostě. Přehlídky od té doby každoročně pokračují. V letošním roce otvíráme jubilejní 35. Výstavu In memoriam Václava Ruska.

Fotografie z vernisáže výstavy

Novoročenky ze sbírky Rudolfa Príbyše

Výstava trvala do 24. 2. 2016 v Galerii Na Mostě.

PF „Koncem 18. století se do našich zemí rozšířila z Francie společenská novinka – ryté a leptané navštívenky se jménem a adresou v ozdobném ornamentálním či figurálním orámování. Autorem většiny našich navštívenek byl ředitel pražské Akademie, malíř a grafik Josef Bergner /1753 – 1829/. Vytvořil navštívenky i pro pražského purkrabího Karla Chotka, který je na začátku století s přípisem podle francouzského vzoru PF /Pour feliciter/ posílal jako omluvenku svým přátelům místo novoroční návštěvy. Vytváření novoročenek byla pro grafiky činnost okrajová a autoři ji v tehdejší době nepřisuzovali hlubší význam. Teprve začátek 20. století představuje velký rozmach grafiky jako svébytného uměleckého vyjadřování a i v grafických novoročenkách se začali uplatňovat nastupující vynikající umělci. Největší rozmach dosáhla grafická novoročenka před druhou světovou válkou a zvláště po ní.“ Ladislav Loubal

Letošní přehlídka ze sbírky doktora Príbyše představuje po historických novoročenkách a loňských 40 autorech dalších 40 českých a slovenských autorů a jejich neopakovatelných novoročenek.

Fotografie z vernisáže výstavy

Milan BOUDA z Moravsko-slovenského pomezí
Výběr z tvorby

Výstava trvala do 4. 2. 2016.

ExlibrisMilan Bouda, který vystavuje v Galerii na mostě, se narodil 30. 3. 1944 v Uherském Brodě, kde žije a tvoří dodnes. Oslovení výtvarníci s oblibou uvádějí, že malováním se věnují od mládí. U Boudy to nebylo jinak. Vydatně mu v tom pomáhal Mikuláš a Ježíšek. Vždy s bratrem dostávali na Mikuláše náčrtník, tužky, pastelky a na vánoce skicák, vodovky, později i tempery. Otec byl tzv. nedělní malíř a tak často u nich voněl terpentýn a olejové barvy. Když otec maloval Bitvu u Lipan, Milan po prvé maloval olejovými barvami. Po ukončení základní školy chtěl jít na nějakou malířskou školu, ale bylo rozhodnuto jinak. Šel se učit do zbrojovky. V tu dobu navštěvoval výtvarný kroužek ak. mal. Josefa Běhůnka. Po maturitě na průmyslovce pracoval jako zásobář a po revoluci pak pracoval jako vedoucí propagace v České zbrojovce. V roce 1990 založil spolu s PaeDr. Oldřichem Páleníčkem Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí. Zúčastnil se všech kolektivních výstav a uspořádal také několik autorských výstav. Svá díla má v soukromých sbírkách v tuzemsku a zahraničí, třeba v Tokiu a Singapuru. Svou grafikou je zastoupen v Muzeu moderního umění Andy Warhola v Medzilaborcích.

© 2017 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové | O webu a cookies | Kentico CMS